Článek
Jako první se v Číně vzpamatovala průmyslová výroba. Nyní se přidává i spotřeba domácností a s ní rostou i maloobchodní prodeje.
Tržby v maloobchodě přitom klesaly sedm měsíců v řadě až do července. Teprve v srpnu vzrostly meziměsíčně o 3,3 procenta a v září přidaly dalšího půl procenta.
„S tím, jak se zvýší důvěra spotřebitelů v ekonomiku, spotřeba domácností by mohla předběhnout investice a mít hlavní podíl na domácí poptávce,” uvedl analytik JPMorgan Asset Management Chaoping Zhu.
Ve druhém čtvrtletí čínská ekonomika rostla meziročně o 3,2 procenta. V čínském kontextu byl růst ve druhém i třetím čtvrtletí bezprecedentně nízký. Nicméně jde o známky oživení po koronavirové krizi.
V prvním čtvrtletí země v reakci na pandemii covidu-19 výrazně utlumila ekonomiku. Důsledkem byl historický propad HDP meziročně o 6,8 procenta. Jednalo se o vůbec první čtvrtletní propad HDP od roku 1992, kdy země začala čtvrtletní data zveřejňovat.
Čína čeká pouze mírný růst automobilového trhu
Celkový letošní růst čínské ekonomiky by měl být nejpomalejší od roku 1976, kdy v zemi doznívala drastická kulturní revoluce. Ta pod rouškou boje proti „kapitalistům“ v komunistické straně a na univerzitách znamenala povraždění stovek tisíc lidí takzvanými rudými gardami. Ty byly tvořeny fanatickými mladými přívrženci Mao Ce-tunga, kteří vraždili například univerzitní profesory, které podezřívali ze sympatií ke kapitalismu.
V roce 1976 čínský HDP poklesl o 1,6 procenta. Je třeba podotknout, že ekonomika na tom byla špatně i před zahájením kulturní revoluce. Byla totiž vyčerpána takzvaným velkým skokem vpřed v letech 1958 až 1962, který vyvolal jeden z největších hladomorů ve 20. století a rozvrátil zemědělství.
Británie za rok poslala Číně dvě miliardy korun v rámci rozvojové pomoci
Hrubý domácí produkt (HDP) Čínské lidové republiky v loňském roce vzrostl o 6,1 procenta. I to byl přitom nejpomalejší růst druhé největší světové ekonomiky od roku 1990.
Čína v posledních desetiletích prodělala nevídanou transformaci ze socialistické na kapitalistickou ekonomiku, ačkoliv je celou dobu u moci Komunistická strana Číny. Právě tato transformace stála za silným růstem v posledních třech desetiletích.