Článek
Nejblíž je zahájení výroby v Evropě čínská Chery Auto, která minulý měsíc podepsala vznik společného podniku se španělskou EV Motors. V Barceloně rozjede linky v bývalé továrně japonského Nissanu, zavřené před třemi lety. Práci tak může znovu najít 1600 tehdy propuštěných zaměstnanců.
Přípravy pokračují rychle. Šéf EV Motors Pedro Calef prohlásil, že v posledním kvartále tohoto roku začne výroba elektromobilu Chery Omoda 5 a na přelomu roku pak společná produkce španělského elektrického pickupu Ebro. Továrna plánuje do tří let vyrábět 50 tisíc aut ročně.
Ještě větší výrobní závod buduje v maďarském Segedínu čínská BYD. Roční kapacita má začít na 150 tisících čistě elektrických vozů, ambicí je stihnout zahájení během roku 2025. Důležitost investice ve výši miliard eur dokazuje i to, že Maďarsko patří mezi země, které vedle Francie a Srbska v těchto dnech navštíví čínský prezident Si Ťin-pching.
Evropské přístavy zaplavují čínské elektromobily
BYD už od roku 2016 vyrábí v maďarském městě Komárom elektrické autobusy, v zemi navíc dělá baterie čínská firma CATL.
Mimochodem BYD (z anglického Build Your Dreams – postav své sny - pozn. red) na přelomu roku překonala ve světových prodejích elektromobilů dosavadní jedničku, americkou Teslu.
Obejdou omezení dovozu
O možnosti výstavby závodu nyní jedná s italskou vládou čínská automobilka Dongfeng.
O evropské továrně prý uvažuje i na starém kontinentě nejprodávanější značka čínských aut MG.
Levnější čínská auta mohou zanedlouho vážně konkurovat zavedeným značkám včetně tuzemské Škody Auto a koncernu Volkswagen. I když se čínské elektromobily prodávají v Evropě dráž než v Číně, dají se pořídit za cenu od 750 tisíc korun, zatímco například Škodu Enyaq nekoupíte pod milion korun ani jako ojetinu.
„Čínské automobilky zakládají vlastní továrny v Evropě, aby byly připravené na ztížení importu, které v nějaké podobě skoro jistě přijde. Ale zároveň si chtějí vybudovat větší lokální známost a být blíže cílovým trhům,“ řekl Novinkám Petr Knap, expert na autoprůmysl ze společnosti EY. Podle něj zřejmě nepůjde jen o montovny z dílů dovážených z Asie.
„Nemyslím si, že by vsadily jen na dovážené díly. Budou kombinovat část lokálně vyráběných dílů – výrazně od čínských dodavatelů, kteří s nimi přijdou do Evropy. To jim umožní prokazovat lokální původ, který logicky bude jedním z požadavků na ochranu evropského průmyslu,“ dodal Knap.
Evropská komise již od podzimu vyšetřuje čínské státní dotace autoprůmyslu. Dovážené vozy jsou podle ní levné právě díky státním subvencím, zvažuje proto v odvetě zpřísnit opatření na ochranu trhu. Jednou z možností je zvýšení dovozních cel nad dosavadních deset procent.
„Čínské automobilky se připravují na expanzi na řadu světových trhů. I z pohledu plánovaného obsazení části evropského trhu dává smysl tlak na zlepšení obchodních i politických vztahů. S tím může pomoci existence výrobních kapacit v Evropě,“ komentoval analytik Roklen Pavel Peterka. „Nezapomínejme, že tlak na rozšíření elektromobility je z významné části politický. Za kroky čínských automobilek tak nemusí stát pouze finanční zájmy,“ soudí.
Vůbec první čínská automobilka, která zkoušela vyrábět v EU, byla již v roce 2012 firma Great Wall v Bulharsku. Šlo o pick-upy a SUV se spalovacími motory. Projekt ale skončil bankrotem bulharského partnera a ukončením výroby v roce 2016.