Článek
Zvyšující se vojenská síla Číny vzbuzuje rostoucí obavy nejen u jejích sousedů, ale také v USA. Spojené státy se loni rozhodly posílit své jednotky na Dálném východě. Dislokují 2500 vojáků v Austrálii. [celá zpráva]
Čína má spory s Vietnamem a Filipínami. Tchaj-wan stále považuje za svou součást.
Čínský představitel Li Čao-sing obhajoval rostoucí rozpočet jako mírový: „Čína je oddána cestě mírového rozvoje a drží se národní obranné politiky, která je defenzivní. Čína má 1,3 miliardy lidí, velkou rozlohu a dlouhé pobřeží. Naše výdaje na obranu jsou relativně malé ve srovnání s dalšími významnými zeměmi."
Dodal, že na obranu jde menší procento HDP než v USA a ve Velké Británii, která má třetí největší vojenský rozpočet na světě.
Podle expertů je však pravděpodobné, že Čína dává na armádu dvakrát více, než přiznává. Ve službě má Čínská lidová armáda dva milióny mužů, což je nejvíce na světě.
Loni absolvoval první lety čínský bojový letoun kategorie stealth J-20 a na moři prodělává testy i první letadlová loď čínského námořnictva, bývalý sovětský Varjag. Peking dále staví nové ponorky i lodě a vyvíjí protilodní střelu s plochou dráhou letu i střely schopné ničit satelity.