Hlavní obsah

Čína uštědřila Rusku tvrdou ekonomickou facku

Čínské banky odmítají spolupracovat s ruskými finančními institucemi. Odrazují je od toho obavy z možných sekundárních sankcí ze strany Spojených států, a to obzvlášť potom, co USA uvalily 21. listopadu nové sankce na padesátku ruských finančních institucí. Informoval o tom server amerického týdeníku Newsweek.

Foto: Profimedia.cz

Čínský prezident Si Ťin-pching (vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin během říjnového summitu zemí BRICS v Kazani

Článek

Nejnovější překážkou mezi obchodními vztahy obou zemí je skutečnost, že většina čínských bank ukončila své vztahy s ruskými úvěrovými institucemi, řekl ruskému deníku Izvestia generální ředitel investiční a poradenské společnosti First Group Alexej Porošin. Jednou z takových bank má být Bank of China, jež odmítá přijímat platby právě od těch ruských bank, které se octly na novém sankčním seznamu.

Podle Romana Tichonova, produktového ředitele fintechové společnosti Paygine, je navíc možné, že další čínské instituce budou pravděpodobně následovat.

Pavel Bažanov, ruský právník, který poskytuje právní podporu ruským podnikům v Číně a širším regionu, nicméně Newsweeku řekl, že na sankčním seznamu není zahrnuto 150 komerčních bank, takže stále je možné platby zpracovávat.

Rubl padá

Ekonomika

„Čínské banky ukončily činnost s bankami, které byly nedávno přidány na seznam (sankcí), ale nadále spolupracují s ruskými bankami, na které se sankce nevztahují,“ řekl.

Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 a po následných západních sankcích uvalených na Moskvu se Čína stala klíčovým obchodním partnerem Ruska. Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi ale oproti rekordnímu loňsku, kdy hodnota dosáhla 240 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč), letos opadl.

Jedním z důvodů je právě nervozita čínských subjektů z možných sekundárních sankcí, kterou zesílila zmíněná opatření USA z 21. listopadu. Mezi sankcionovanými ruskými institucemi je například Gazprombank, hlavní odbytiště pro platby ruského vývozu plynu. Zařazení této banky na seznam poslalo kurz rublu na nejnižší úroveň vůči americkému dolaru za poslední dva roky.

Rubl oslabil i vůči čínské měně, jüanu, což přimělo čínské vývozce, kteří se obávají ztrát při obchodování s Ruskem, pozastavit prodej na ruských e-commerce platformách, uvedl Newsweek.

Sankcemi vůči čínským firmám za jejich spolupráci s Ruskem se nedávno zabývala také Evropská unie. Ta konkrétně navrhuje uvalit sankce na čínské společnosti, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině.

EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku ve válce

Ekonomika

Výběr článků

Načítám