Čína si navzdory Trumpově obchodní válce věří. I letos počítá s růstem HDP o pět procent

„Pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a s oddaným úsilím našeho lidu po celé zemi můžeme překonat jakékoli potíže při prosazování rozvoje. Obří loď čínské ekonomiky bude i nadále brázdit vlny a vytrvale plout vstříc budoucnosti,“ řekl ve středu čínský premiér Li Čchiang, který přednesl zprávu o práci vlády na zahajovacím zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, zákonodárného sboru země.

Premiér se ve svém projevu přímo nevyjádřil k USA, zmínil se ovšem o zvyšujících se clech, jež dopadají na globální ekonomiku, stejně jako na měnící se globální prostředí.

Ambiciózní růstový cíl Pekingu každopádně odráží snahu vzbudit důvěru ve svou schopnost udržet kurz, a to i přes rostoucí obchodní tlak ze strany USA a prezidenta Donalda Trumpa, napsal americký server CNN.

Americký prezident v úterý svůj tlak na Čínu vystupňoval, když zdvojnásobil dovozní clo na 20 procent k už stávajícím clům na zboží o hodnotě stovek miliard čínského zboží. Čínská odveta na sebe nenechala dlouho čekat – Peking uvalil cla až do výše 15 procent na vybraný americký dovoz, včetně klíčových zemědělských produktů. Kromě toho asijská země rozšířila i kontroly vývozu na tucet amerických firem a podala stížnost u Světové obchodní organizace.

Své kroky Čína doprovodila i varovným vzkazem směrem do Washingtonu: „Pokud budou USA trvat na vedení celní, obchodní nebo jakékoliv jiné války, Čína bude bojovat až do konce,“ prohlásil mluvčí čínského ministra zahraničí Lin Ťien.

CNN nicméně dodává, že i přes vzdorovitý tón Pekingu hrozba cel a přísnějších amerických ekonomických či technologických omezení vrhá dlouhý stín na zpomalující čínskou ekonomiku a její ambice stát se technologickou velmocí.

„Vnější prostředí se stává složitějším, což může mít větší dopad na obchod, vědu a technologii i další obory země,“ přiznal premiér Li.

Aby se ekonomika lépe vyrovnala s dopady amerických cel či slabou spotřebou domácností, plánují vládní představitelé za účelem vyšších investic zvednout rozpočtový schodek ze tří přibližně na čtyři procenta HDP, což odpovídá hodnotě 5,66 bilionu jüanů (téměř 18,3 bilionu Kč). To je nejvyšší úroveň za posledních 30 let.

Peking zároveň snížil svůj roční inflační cíl na dvě procenta z dlouhodobých tří procent, čímž uznal existenci deflačních tlaků v ekonomice, které jdou mimo jiné na vrub právě pomalé spotřebě domácností. Vedle toho se čínská ekonomika nadále potýká s krizí v nemovitostním sektoru, prudce stoupajícím zadlužením místních vlád, klesajícími zahraničními investicemi či vysokou nezaměstnaností mladých lidí.

Někteří analytici proto vnímají uvolnění rozpočtového deficitu jako nedostatečné. Peking tím sice poskytl určité zvýšení fiskální podpory, nicméně míra uvolňování je mírnější, než by se mohlo zdát, míní analytik Capital Economics Julian Evans-Pritchard.

„Zůstáváme skeptičtí, že to bude stačit k tomu, aby se letos zabránilo zpomalení růstu, zejména s ohledem na protivětry v zahraničí a absenci výraznějšího přesunu vládních výdajů na podporu spotřeby,“ dodal.