Článek
Čínské investice po konci pandemie loni podle australské Griffith University meziročně vzrostly o 114 procent a byly ve velké míře zaměřeny na těžbu minerálů potřebných pro přeměnu globální energetiky a na plány Číny oživit svou ekonomiku. Hlavním předmětem vzájemného obchodu byla kromě minerálů také ropa.
Čínské půjčky, které dříve byly hlavním zdrojem financování výstavby infrastruktury v Africe, jsou přitom podle Reuters nejnižší za dvě desítky let.
Lidem z Újezdečku se ulevilo, závod na lithium nebudou mít za domy
Čínské ministerstvo zahraničí Reuters odpovědělo, že jen samotné africké země mají právo a kapacitu rozhodovat o svých zahraničních vztazích a volit si své partnery. Doplnilo, že čínskou podporu modernizace Afriky v souladu s jejími vlastními charakteristikami vítá rostoucí počet afrických států.
Měď, kobalt, lithium
Podle washingtonské expertní skupiny American Enterprise Institute dosáhly loni čínské investice v Africe 11 miliard dolarů (asi 249 miliard korun). To je nejvíce od zahájení sledování v roce 2005.
Celých 7,8 miliardy dolarů (176 miliard korun) z toho putovaly do těžby. Čínská společnost MMG například koupila za 1,9 miliardy dolarů (43 miliard korun) měděný důl Khoemacau v Botswaně, další firmy investovaly do kobaltových a lithiových dolů v Namibii, Zambii nebo Zimbabwe.
Hon za důležitými nerostnými surovinami rovněž podporují výstavbu infrastruktury. Například v lednu se při projednávání společného podniku týkajícího se kobaltu a mědi čínské firmy zavázaly investovat až sedm miliard dolarů do infrastruktury v Demokratické republice Kongo.
Zájem o suroviny ovšem mají i další země. Spojené státy a Evropa podporují železniční spojení, které by přepravovalo cenné kovy ze Zambie a Konga na pobřeží Atlantského oceánu.
EU hrozí závislost na bateriích z Číny
