Článek
Z údajů čínských celních úřadů vyplývá, že v březnu klesl čínský vývoz do Ruska meziročně o téměř 16 procent, uvedl Bloomberg. Rusko považuje zpomalení čínského exportu za dočasné. Podle agentury se ale již nyní proslýchá, že ruský prezident Vladimir Putin během jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem příští měsíc v Pekingu nastolí otázku zvýšení objemu vzájemného obchodu.
Čína je cílem první Putinovy návštěvy po znovuzvolení. Až dosud totiž Peking podporoval ruskou válku na Ukrajině tím, že poskytoval Moskvě velké množství strojů, mikroelektroniky či technologií pro výrobu dronů a řízených střel. V roce 2023 pocházelo téměř 90 procent ruské mikroelektroniky z Číny. Rusko ji používalo mimo jiné k výrobě raket, tanků či letounů. Také téměř 70 procent ruského dovozu obráběcích strojů v posledním čtvrtletí loňského roku pocházelo z Číny.
Rusko za to platí především ropou. Vzájemný obchod tak loni dosáhl rekordních 240 miliard dolarů (5,6 bilionu Kč).
Americké varování
Americká ministryně financí Janet Yellenová během návštěvy minulý týden Peking varovala před „významnými důsledky“ pro čínské banky a exportéry, pokud posílí ruské vojenské kapacity.
To následovalo několik dní poté, co americký prezident Joseph Biden v telefonickém rozhovoru se Si Ťin-pchingem vyjádřil znepokojení nad „čínskou podporou ruské obranné a průmyslové základny“.
Velké čínské banky vzápětí přestaly přijímat platby v jüanech z Ruska a začaly takové transakce vracet klientům. Na konci března začaly čínské banky blokovat platby od ruských společností, které nakupují komponenty pro elektronickou montáž.
Pro Rusko tak zůstává jedinou „plnohodnotnou zásobovací linkou, která pohání válečnou mašinérii“, Turecko. Ale i tady se ocitá vzájemný obchod pod tlakem hrozících sankci. Celkový ruský dovoz v březnu klesl meziročně o 18 procent, uvedl Bloomberg.
„Ruští dovozci tak stále více musí spoléhat na země ve Střední Asii, což se notně prodraží,“ konstatovala agentura.
Čína zůstává pro americké výrobce čipů důležitá. Sankcím navzdory
