Hlavní obsah

Čína se už začíná zajídat. Textilní firmy se pomalu vrací do Evropy

Zahraniční nákupčí textilu čím dál častěji opouštějí Čínu a vracejí se k dodavatelům z Evropy. Rostoucí náklady na práci, suroviny, energii i dopravu totiž Čínu coby hlavní výrobní základnu světa prodražují. Těží z toho například firmy z Itálie nebo Turecka, napsala agentura Reuters.

Foto: Profimedia.cz

Obchod s obleky v italském městě Biella

Článek

Majitelé textilních závodů v italském městě Biella si pochvalují, že snižování cenových rozdílů s Čínou a poptávka po výrobě menších kolekcí blíže domovského trhu jim přivádí více zákazníků, kteří žádají luxusnější zboží.

V kanceláři svého malého rodinného podniku Alessandro Barberis Canonino líčí, jak mu zavolal jeden významný evropský zákazník a řekl mu, že odchází z Číny, protože se tam zvyšují náklady i poptávka po kvalitě. A proto bude pro svou velkou kolekci potřebovat pomoc lidí z města Biella. To leží v podhůří Alp a je srdcem vlnařského průmyslu severní Itálie.

„Snažil se o štěstí v cizině, nešlo to ale dobře, a tak je zpátky," řekl Canonico.

Čína dál bezpochyby zůstává textilní jedničkou. Podle údajů čínského statistického úřadu, ministerstva průmyslu a informačních technologií a čínské obchodní komory zaměstnává textilní průmysl více než 4,6 miliónu lidí. K hrubému domácímu produktu přispívá desetinou a hodnota vývozu, včetně oblečení, v roce 2015 činila 284 miliard dolarů (7,3 biliónu korun).

Mzdy v Číně svižně rostou

Mzdy se tam ale zvyšují ročním tempem více než 12 procent, tedy rychleji, než činí růst ekonomiky. Už dlouho přitom nejsou mzdy natolik nízké, aby byl místní průmysl schopen konkurovat pouze cenou.

Současně čínský textilní průmysl čelí růstu cen surovin, jako je bavlna a vlna, vysokým dovozním daním na základní výrobní zařízení a nákladnějším pravidlům v oblasti životního prostředí.

Vládní pětiletý plán pro textilní průmysl zveřejněný loni v září přiznává, že vyšší náklady oslabují výhody Číny na mezinárodním poli a že odvětví čelí dvojí hrozbě a to z rozvinutých zemích jako je Itálie, které mají lepší technologii, a také z rozvojových zemí, kde jsou nižší mzdy.

Rozdíl v mzdových nákladech na výrobu vlákna v Itálii a Číně se podle údajů Mezinárodní federace výrobců textilu (ITMF) mezi lety 2008 a 2016 snížil zhruba o 30 procent na 0,57 dolaru (15 Kč) na kilogram z původních 0,82 dolaru (21 Kč). Hodinová mzda čínského tkalce loni činila 3,52 dolaru (90 Kč). Od roku 2014 se zvýšila o 25 procent, stále je však jen zlomkem mzdy placené v Itálii, kde se za stejnou dobu zvýšila o devět procent na 27,25 USD (téměř 700 Kč).

Výrobu stěhují do Evropy

„Jestliže nejsou mzdy v Číně tak nízké, proces přepravy materiálu až do Číny a následně přeprava výrobků zpět do Evropy se stává méně atraktivní," uvedl předseda hongkongské komory textilu a generální ředitel textilní společnosti Wah Fung Group Shiu Lo Mo-ching. ”Raději stěhují výrobu zpět do Evropy. Ten trend je naprosto zřetelný," dodal.

Devět tisíc kilometrů daleko od města Biella, na veletrhu v rušném čínském městě Kanton někteří z nakupujících také potvrzují, že se od Číny pomalu odvracejí.

„Nakupujeme v Číně o 60 procent méně než před dvěma lety,” řekla Olesia Pryjmaková, která zde nakupuje pro módní firmu Opri z Ukrajiny. Kvůli kvalitě látek, cenám a blízkosti Evropy nakupují více především v Turecku.

Související témata:

Související články

Čínská expanze v Česku? Je to přesně naopak

Objem čínského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem od loňské březnové návštěvy čínského prezidenta klesl o 198 miliónů korun na 5,5 miliardy...

Výběr článků

Načítám