Čína prudce navýšila dovoz zařízení pro vývoj umělé inteligence

Export Číny v dubnu meziročně vzrostl o půldruhého procenta a vrátil se tak na růstovou vlnu, kterou přerušil březnový pokles o 7,5 procenta.

Statistiku ale zkresluje nízká srovnávací základna z loňska, sdělila agentuře Reuters Huang Zichun, ekonomka společnosti Capital Economics pro Čínu. „Po zohlednění změn vývozních cen a sezónnosti odhadujeme, že objemy vývozu zůstaly oproti březnu víceméně beze změny,“ dodala.

Import ve srovnání s loňským dubnem stoupl mnohem výrazněji, a to o 8,4 procenta, což předčilo odhady analytiků, kteří počítali s růstem necelých pět procent.

Za celý první kvartál pak vývoz meziročně vzrostl o 1,5 procenta a dovoz o 3,2 procenta.

Ze statistiky letošního dovozu ovšem vyčnívá prudký nárůst dovozu zařízení kritických pro vývoj umělé inteligence (AI), díky čemuž se zahraniční obchod druhé největší ekonomiky světa vrátil k růstu, poznamenal list Financial Times (FT).

Podle oficiálních statistik, které Čína v čtvrtek zveřejnila, vzrostl dovoz zařízení pro automatické zpracování dat, kam spadají počítače a jejich komponenty, v prvních čtyřech měsících letošního roku meziročně o 50 procent. Dvouciferný nárůst pak zaznamenal i dovoz počítačových čipů a dalších produktů pokročilé technologie.

„U dovozu byla statistika silně koncentrována v několika kategoriích. Hlavním tématem je podle našeho názoru cíl soutěžit v závodě umělé inteligence,“ uvedla Lynn Songová, hlavní ekonomka ING pro Čínu s tím, že jiné kategorie, včetně zemědělských produktů, uhlí a kosmetiky, zůstaly „v silném poklesu“.

V oblasti AI se Čína snaží vytvořit regulované prostředí na podporu růstu pomocí daňových úlev a dotací. Domácí technologické společnosti ale na druhé straně brzdí rostoucí omezení vývozu technologií z USA a dalších západních zemí. Číně tak hrozí, že bude odříznuta od přístupu k polovodičům a zařízením na výrobu čipů, které jsou pro vývoj AI naprosto zásadní.

Jak domácí, tak i zahraniční ekonomové se většinou shodují, že Peking musí také dělat více pro posílení důvěry spotřebitelů a investorů, a to například prostřednictvím přímých stimulačních opatření nebo záchranné sociální sítě. Ekonomika se totiž delší dobu potýká s deflací, spotřebitelské ceny v březnu vzrostly jen o desetinu procenta. Dubnové indexy spotřebitelských a výrobních cen země oznámí v sobotu.

V prvním čtvrtletí čínský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 5,3 procenta. Vláda si stejně jako loni i pro letošní rok stanovila cíl pětiprocentního růstu HDP, někteří analytici však varují, že dosažení tohoto cíle může být až příliš ambiciózní.