Článek
V devět hodin místního času (2:00 SEČ) vyjela souprava z Pekingu, o hodinu později pak další z Kantonu.
Provoz byl záměrně zahájen 26. prosince, protože na středu připadá 119. výročí narození Mao Ce-tunga.

Rychlovlak opouští pekingské nádraží.
První železniční trať pro vysokorychlostní vlaky byla v Číně otevřena v roce 2007. Do roku 2010 Číňané vybudovali síť dlouhou 8000 kilometrů a počítají s tím, že do roku 2020 ji zdvojnásobí.
Nyní se soustředí na propojení průmyslového severu s Pekingem a jihem. V říjnu byly zahájeny testovací jízdy vysokorychlostního vlaku, který může jet rychlostí více než 350 kilometrů za hodinu i v teplotách kolem minus 40 stupňů Celsia. Jezdit má na nové trase spojující přístav Ta-lien na severovýchodním pobřeží Číny s městem Charbinem.

Rychlovlak vyjíždí z Kantonu.
Budování vysokorychlostních železnic ale provází problémy. Loni v červenci narazila do vysokorychlostního vlaku jiná souprava. Zahynulo tehdy 40 lidí a 200 bylo zraněno. Příčinou byla porucha signalizace. Potrestáno bylo 54 lidí včetně někdejšího ministra železnic. Budování tras je také spojeno s korupcí.
Před otevřením úseku mezi Pekingem a Kantonem proto úřady veřejnost ujistily, že byla zavedena přísnější pravidla pro údržbu a kontrolu tratě a vlaků. List Global Times dnes ale napsal, že i přesto jsou s novou technologií spojené určité problémy. "Všechna rizika nelze pro budoucnost zcela odstranit," píše list.

Rychlovlak vyjíždí z Pekingu