Článek
Automobilka BYD, která je hlavním rivalem americké Tesly na trhu s elektromobily, poprvé oznámila plány na výstavbu továrny v Mexiku v roce 2023 spolu se záměrem vyrábět elektrické vozy také v Brazílii, Maďarsku a Indonésii. Mexický závod by vytvořil kolem 10 tisíc pracovních míst a ročně by vyrobil 150 tisíc aut.
Čínské úřady se ale zdráhají dát projektu v Mexiku zelenou, protože se obávají, že středoamerická země by získala neomezený přístup k vyspělé technologii a know-how, ke které by navíc mohly získat přístup i Spojené státy.
„Největším problémem ministerstva obchodu je blízkost Mexika k USA,“ citovaly The Financial Times jeden ze svých zdrojů obeznámených se situací. Jiný zdroj dodal, že Peking raději upřednostňuje projekty v zemích, které jsou součástí čínského programu rozvoje infrastruktury známého jako Iniciativa pásu a stezky.
Tesla dostává v Číně na frak. Válcuje ji nejen BYD, ale i další čínské značky

K odsunutí schválení mexické továrny nyní přispívá také měnící se geopolitická dynamika. Mexiko se snaží držet dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který na zemi uvalil 25procentní cla. Těm se zároveň nevyhnula ani Čína, kterou Trump zatížil clem 20 procent, na což Peking reagoval uvalením cel na americké zboží, primárně zaměřených na zemědělský sektor.
Trumpův tým obvinil Mexiko, že je „zadními vrátky“ pro vstup čínského zboží do USA v rámci Severoamerické dohody o volném obchodu. Mexická vláda to popírá, zároveň ale reagovala na tlak USA zavedením cel na čínský textil a zahájením antidumpingových vyšetřování ocelových a hliníkových výrobků pocházejících z Číny.
Vztahy s USA jsou pro Mexiko důležitější
„Nová mexická vláda zaujala nepřátelský postoj vůči čínským společnostem, čímž se situace pro BYD stala ještě náročnější,“ řekl zdroj listu.
„Mexická vláda by evidentně ráda získala část investic (Číny), ale její obchodní vztahy s USA jsou mnohem důležitější,“ míní Gregor Sebastian, analytik americké poradenské společnosti Rhodium Group.
Pro BYD tak podle něj v tuto chvíli „nedává obchodní smysl“ urychlit výstavbu výrobního závodu v Mexiku. Navíc poukázal na to, že v Mexiku je nedostatečný automobilový dodavatelský řetězec, takže by BYD musela řadu komponent dovážet z Číny, čímž by se vystavila vyšším clům.
Na otázku, zda americká cla a tvrdší postoj Mexika vůči Číně zbrzdily plány společnosti, odpověděla Stella Li, výkonná viceprezidentka společnosti, nejednoznačně, a sice že BYD se zatím ohledně mexické továrny nerozhodla. Již loni v únoru ale tvrdila, že konkrétní místo pro továrnu automobilka vybere do konce roku 2024. Doposud se ale tak nestalo.
Ještě letos by BYD měla rozhodnout také o umístění své třetí evropské továrny, prohlásil v úterý zvláštní poradce firmy pro evropský trh Alfredo Altavilla. V současnosti BYD staví na starém kontinentu závody v Maďarsku a Turecku. V Maďarsku by mohla výroba začít letos v říjnu, v Turecku pak příští rok. Celková výrobní kapacita obou továren má činit 500 tisíc vozů ročně.
Čínský BYD vloni prodal rekordních 4,3 milionu aut, převládaly plug-in hybridy
