Článek
Čínská vláda navrhla přidat na svůj seznam položek, u nichž uplatňuje vývozní kontroly, technologie používané k výrobě lithiových chemikálií pro baterie, včetně přímé extrakce lithia, což je nově vznikající metoda, ve které má Čína značné odborné znalosti.
Omezení by se měla týkat také specifických typů chemických sloučenin používaných při výrobě katod. Ty jsou rozhodující pro výkon baterií, uvedla agentura Bloomberg.
Plán je tedy zaměřený na ochranu inovací, které Čína v posledních letech vyvinula z cílem stát se dominantním světovým hráčem na poli baterií a elektromobilů. Načasování tohoto zpřísnění pak přichází pár týdnů před inaugurací znovuzvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, za jehož vlády v Bílém domě se očekává, že obchodní vztahy s Čínou budou napjatější.
I přes americké sankce dělá Huawei ve vývoji čipů pokroky
„Ukazuje to, že vláda si je vědoma důležitosti udržování těchto pokročilých lithiových technologií v tajnosti. Zahraniční investice s těmito technologiemi budou pod přísnějším drobnohledem,“ citoval Bloomberg Yu Yakuna, analytika společnosti Cofco Futures Co.
Adam Webb, analytik z poradenské společnosti Benchmark Mineral Intelligence, agentuře Reuters řekl, že čínský návrh by zemi pomohl udržet si 70procentní kontrolu nad světovým zpracováním lithia. „Byl by to krok k udržení tohoto vysokého podílu na trhu a k zajištění chemické výroby lithia pro čínské domácí dodavatelské řetězce baterií,“ uvedl.
Konečná podoba návrhu se nicméně ještě může změnit, protože je zatím otázkou, co by přísnější kontroly mohly znamenat pro rostoucí zahraniční investice Číny do dodavatelského řetězce baterií, a to zejména v případě společných podniků se zahraničními společnostmi.
„Omezení nemusí ovlivnit projekty, které jsou v současné době v provozu nebo v přípravě mimo Čínu, ale mohou mít dopad na některé budoucí investice,“ míní Peng Xu, analytik společnosti BloombergNEF.
Odrazit se to může zejména v poptávce po elektromobilech. Zatímco iPhone potřebuje jen malé množství lithia, průměrná baterie do elektromobilu vyžaduje asi osm kilogramů tohoto kovu, napsal server americké televizní stanice CNN. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že svět je na cestě k tomu, aby do roku 2035 uspokojil pouze 50 procent poptávky po lithiu.
Gallium, germanium, antimon už pod zákazem
Čína už minulý měsíc oznámila zákaz vývozu několika materiálů klíčových pro polovodičový či vojenským průmysl. Jednalo se o reakci na kroky americké vlády, jež vystupňovala technologická omezení pro export do Číny. Ta je hlavním světovým dodavatelem desítek kritických nerostných surovin, což vzbuzuje ve Washingtonu a dalších západních zemích dlouhodobé obavy.
Do USA tak nesmí být dodáváno gallium, germanium, antimon a „supertvrdé“ materiály. Pod přísnější kontrolou je pak vývoz grafitu. Zmíněné kovy a minerály se využívají při výrobě polovodičů, různých satelitů či brýlí pro noční vidění.