Článek
"Zpráva není příliš optimistická. Není naším cílem šířit skepsi, ale podívat se na situaci jinak. Hlavní proud politiky v posledních desetiletích selhal. Návody na vyřešení situace a rozvoj vedou do neudržitelného stavu," uvedl v úvodu zprávy Tomáš Tožička z asociace. Opírá se hlavně do pravice, i když alternativy nespatřuje ani u levice. Podle Tožičky Češi přenechali na počátku 90. let s důvěrou vše politikům, a ti podle Social Watch selhali.
„Je na čase, aby se politika vrátila do rukou občanů. Aby z obyvatel, zaměstnanců, politiků, úředníků, podnikatelů byli spolupracující občané, kterým společně jde o zajištění důstojného, tvůrčího a svobodomyslného společenství pro všechny. Kromě nás tu není nikdo, kdo by to vyřešil. Současné mocenské síly situaci nezlepšují, nezbývá, než aby ji řešili občané sami,“ uvedl Tožička.
Pomyslné majetkové nůžky v celém světě se podle asociace rozvírají stále víc – chudí ještě víc chudnou a bohatí dál bohatnou. S neúměrnou nerovností se potýkají i nejbohatší země, upozornili autoři zprávy s odkazem na studii z USA, kde se mezi lety 1978 a 2011 zvýšily příjmy manažerů o 725 procent, kdežto zaměstnanci si polepšili o pouhých 5,7 procenta.
Stovka nejbohatších si ročně přijde na 240 miliard dolarů, což by pokrylo roční výdaje na odbourání extrémní chudoby na planetě, uvádějí autoři.
Krize dopadá na ženy
Škrty v rozpočtech kvůli krizi podle zprávy dopadly výrazněji na ženy. Ty podle Jany Smiggels Kavkové tvoří v EU 70 procent pracovníků ve veřejném sektoru. Mnohé tak přišly o místo, platy stagnují. Zaměstnanost žen poprvé poklesla a dostala se v řadě zemí na úroveň roku 2005. Prohloubil se i rozdíl v příjmech žen a mužů. Ženy vydělávají v průměru zhruba o čtvrtinu méně.
| Dopady úsporných opatření na podmínky žen |
|---|
| Zmenšující se rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů nejsou známkou rostoucí rovnosti. Jsou spíše výrazem zhoršující se situace u žen i mužů. |
| Dopady krize ovlivňují především ženy. Krize negativně ovlivnila několikaletý pokrok směrem k zapojení se žen na trhu práce. |
| Úsporná opatření ve veřejném sektoru ženy nutí přecházet na pracovní místa, která se mimo jiné vyznačují sníženými možnostmi kombinovat pracovní a rodinný život. |
| Tlak na snižování mezd ve veřejném sektoru ohrožuje již dosažený mírný pokrok v uzavírání mzdové mezery mezi muži a ženami. |
| Omezování veřejně poskytovaných pečovatelských a zdravotních služeb vede k reprivatizaci této péče a návratu k tradičním genderovým rolím. |
| Úspory na příspěvcích pro rodiny s dětmi trvale snížily příjmy všech žen starajících se o rodinu a negativně ovlivnily ekonomickou nezávislost žen. Největší ztráty utrpěly matky samoživitelky a samostatně žijící důchodkyně. |
„Situace se vrátila o X let zpátky,“ uvedla Smiggels Kavková. Dodala, že kvůli úsporným opatřením se snížila i podpora otců – v některých státech se třeba rušila otcovská dovolená. Omezují se také služby pro děti, seniory či postižené. Ubyly i dotace pro ženské organizace, které připravují projekty ke slaďování práce a rodiny. „Posiluje se tak tradiční rozdělení rolí mezi mužem a ženou," upozornila.
ČR nemá sociální bydlení
Česká republika si vysloužila kritiku za to, že nemá systém sociálního bydlení. Zpráva upozorňuje i na fenomén ubytoven. V obvykle nevyhovujících podmínkách tam za přemrštěné nájmy žijí převážně Romové. Podle autorů ale přibývá třeba i seniorů v tísni, kteří se v těchto zařízeních ocitají.
Social Watch
Mezinárodní síť Social Watch vznikla v roce 1995. Dohlíží na dodržování závazků, které státy přijaly na konferencích OSN o chudobě a o ženách. Zastřešuje 700 organizací a institucí ze 70 zemí.
Českou koalici tvoří Ekumenická akademie, Eurosolar, Fórum 50%, Gender Studies, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí a Trast pro ekonomiku a společnost.
„V krizi lidí ohrožených chudobou přibývá a budou potřebovat pomoc. Proto je nutné zavést sociální bydlení místo asociálního vylučování a segregace," uvedl aktivista Štěpán Ripka.