Článek
Alespoň to tvrdí Chodorkovského advokáti. Muž je spolu s Platonem Lebeděvem viněn z podvodů při privatizaci a daňových úniků.
Kolesnikovová ve čtvrtek uvedla, že Chodorkovskij a jeho spolupracovník Platon Lebeděv se dopustili zpronevěry. Dodala však, že trest za tento čin se bude řídit podle jiného zákona, než navrhovala žaloba. Podle toho Chodorkovského právníci soudí, že by trest mohl být nižší.
Že by soud nakonec nemusel rozhodnout o celých deseti letech se tušilo už během procesu. Všeobecně se má za to, že o trestu pro Chodorkovského spíš než soud rozhodl Kreml, který by nízkým trestem chtěl ukázal světu svou laskavější tvář a potvrdit Putinova slova, že boj proti oligarchům skončil.
Chodorkovský v předchozích volbách podporoval opoziční strany a hnutí, například liberální Jabloko.
Politický proces
Pozorovatelé soudí, že fakt, že soudkyně čte rozsudek, který má na výšku přes 20 centimetrů tři hodiny denně a nerozhodla se přečíst pouze výsledek a trest, svědčí o tom, že se soud snaží odpoutat od případu pozornost médií. Zdlouhavý proces čtení bez výsledku má média unavit, aby o Chodorkovském přestala psát.
Kreml tvrdí, že zatčení a rok a půl dlouhá Chodorkovského vazba souvisí s bojem Kremlu proti všem podnikatelům, kteří zbohatli na zmatečné privatizaci velkých ruských podniků, tzv. oligarchů. Podle Kremlu při prodejích majetku podváděli a neodváděli daně. Putin se touto politikou chtěl vymezit vůči bývalému prezidentu Borisu Jelcinovi, který naopak oligarchy a jejich moc podporoval. Symbolem tohoto boje se stalo demonstrativní zatčení Chodorkovského v roce 2003.
Hon na oligarchy
Mezi oligarchy kromě Chodorkovského, který začínal v bance Menatep a později byl šéfem ropného koncernu Jukos, patřil například Boris Berezovskij nebo Vladimir Gusinskij. Berezovskij nyní žije v Londýně, odkud řídí zbytek svých aktivit v Rusku, Vladimír Gusinskij byl majitelem mediálního gigantu Media Most. Poté co impérium padlo uprchl do Španělska a odtud do Izraele.
Putinovi se oba znelíbili především proto, že podporovali jeho předchůdce Borise Jelcina. Tomu hrozila v roce 1996 volební porážka, Berezovskij mu ale dokázal udělat takovou kampaň, že Jelcin nakonec volby vyhrál. Pokud by se muži dostali do Ruska, byli by zatčeni a souzeni pro podobné trestné činy jako nyní Chodorkovskij.
Oligarchové, kteří si nechtějí Putina znepřátelit, by se neměli vměšovat do politiky. Právě na to dojeli Berezovskij, Gusinskij a Chodorkovskij.
Ten, kdo se nyní do politiky nemíchá, je asi nejznámnější oligarcha Roman Abramovič. Je jedním z těch, na nichž začal Putin uplatňovat svůj nový postoj, že se chce s oligarchy smířit. S Abramovičem, který v čele žebříčku nebohatších Rusů vystřídal právě Chodorkovského, je zatím zadobře. Abramovičovi patří londýnský fotbalový klub Chelsea.
Nejznámější ruští oligarchové
:: Boris Berezovskij (59) - mediální magnát, ovládal deníky Nezavisimaja gazeta, Kommersant, či Novyje izvestija, které kritizovaly politiku Vladimíra Putina, angažoval se v opoziční politice, nyní žije v exilu ve Velké Británii
:: Vladimir Gusinskij (52) - kdysi vlastník plynárenského Gazpromu, založil mediální impérium Media Most, jehož součástí byla například televize NTV, nesouhlasil s politikou Vladimíra Putina, při jeho tažení proti oligarchům uprchl do Španělska, nyní žije střídavě v Izraeli a ve Španělsku
:: Michail Chodorkovskij (41) - kdysi nejbohatší muž v Rusku, bývalý majitel ropného gigantu Jukos, který už nyní téměř neexistuje. Angažoval se v opoziční politice proti Putinovi, nyní stojí před soudem za podvodnou privatizaci firmy na výrobu hnojiv v roce 1994
:: Roman Abramovič (40) - v 90. letech získal od státu ropnou společnost Sibněft, pohyboval se blízkém kruhu Borise Jelcina, v roce 2000 byl zvolen gubernátorem Čukotky, kam investoval ze svého stovky miliónů dolarů, v roce 2003 se podílu v Sibněfti zbavil a současně koupil londýnský fotbalový klub Chelsea, v politice se nyní neangažuje
Dalším z těch, co se s Putinem smířili je i Vladimir Potanin. Řídí firmu Interros na produkci barevných kovů.