Chmelařům pomohlo uzavírání fabrik

Přes problémy s brigádníky z ciziny, kteří letos na chmelnice ze známých důvodů nedorazili, se už tyto práce v řadě chmelařských firem rozbíhají a potrvají do května.

„Situace už není tak dramatická jako ještě před dvěma či třemi týdny. Hodně nám pomohlo uzavírání provozů automobilek a na ně navazujících firem. Mnoho jejich pracovníků zůstalo bez práce a zprostředkovatelské agentury nám je nyní nabízejí. Pěstitelé dostali kontakty, a kde to potřebují, mohou si lidi najmout a zaučit,“ řekl Právu předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Hrozba, že se nepodaří založit letošní úrodu, tak podle něj už pominula.

Platí to i pro Zemědělské družstvo Podlesí Ročov na Lounsku, které s výměrou 300 hektarů chmelnic patří k největším pěstitelům chmele v ČR. „Letos musíme oželet naši osvědčenou sestavu Bulharů, kterých k nám v posledních letech jezdilo okolo stovky. Ale poradíme si,“ uvedl pro Právo ředitel družstva Josef Fric.

Část brigádníků ročovští družstevníci sehnali nabídkami práce na sociálních sítích. Mají také určitou výhodu v tom, že hospodaří nedaleko průmyslové zóny Triangle u Žatce. Tam sídlící korejský obr Nexen sice výrobu pneumatik nepřerušil, omezil ji ale jiný velký zaměstnavatel, výrobce autosoučástek Automotive a i další firmy. Pracovní agentury a majitelé ubytoven tak nyní mají zájem o to, aby pro své klienty a nocležníky našli náhradní zaměstnání.

„Paradoxně máme nyní víc nabídek, než kolik můžeme přijmout. Většinou jde o Ukrajince, ty by měli doplnit studenti středních škol, kteří u nás každoročně pomáhají se zapichováním drátků a po týdnu se střídají,“ řekl Fric. Zručný brigádník, který za směnu stihne založit víc než tisíc drátků, si podle jeho slov může za den vydělat i okolo tisícovky.

„U nás jsme letos navěšování drátku z plošin obsadili převážně vlastními lidmi. Začínáme dřív, abychom práce rozložili do delšího období. Teď, co zavřely fabriky, nabídek od agentur přibylo. Většinou ale požadují sazby v hodinovce, zatímco my jsme zvyklí platit za výkon,“ řekl Právu jednatel společnosti Rakochmel z Kolešovic na Rakovnicku Miloslav Mánek.

Rakochmel má 140 hektarů plodných chmelnic a pěstuje výhradně vyhlášenou českou odrůdu žatecký poloraný červeňák. Menší část zdejší úrody odebírají tuzemské pivovary, větší nakupují na export obchodníci a žatecké chmelařské družstvo. Stovku brigádníků potřebných ke zvládnutí jarních prací si již zajistilo také ZD Kokory na Přerovsku, největší pěstitel chmele na Moravě s 200 hektary chmelnic.

„Nyní začínáme s navěšováním, od 14. dubna máme nasmlouvány středoškoláky i s jejich pedagogy na zapichování drátků. Studenti budou mít nejspíš ještě zavřené školy, ale takováto brigáda je možná. Bude o ně dobře postaráno, samozřejmě včetně dodržování nezbytných rozestupů, hygienických opatření a ochranných pomůcek,“ ujistil předseda družstva Vladimír Lichnovský.

Podle jeho mínění je brigáda ve chmelnici bezpečná a v čase omezení pohybu osob může být pro studenty vítaným zpestřením po dlouhých dnech pobytu doma.

Česko patří mezi chmelařské velmoci. Loni se v ČR sklidilo 7145 tun chmele s průměrným výnosem 1,43 tuny z hektaru. Sklizeň to byla nadprůměrná. Na export míří každoročně 60 až 80 procent úrody, nejvíc do Japonska a Číny. Největší plocha chmelnic je na Žatecku, chmel se pěstuje i na Rakovnicku, Litoměřicku, na Moravě pak na Přerovsku a Olomoucku.