Článek
„Vyzkoušej naše sušené červíky s parmezánem, tento proteinový snack boří zažité představy o mlsání,“ popisuje jeden ze svých produktů firma Grig. Takové lahůdky jsou dnes už běžně k dostání i v supermarketech. Kromě moučných červů v regálech najdete třeba i cvrčky v čokoládě či pražené kobylky s chilli. Hmyz obsahují i některé proteinové tyčinky a chleba z cvrččí mouky prodával supermarket Penny už v roce 2018.
Nyní jsou na seznamu takzvaných nových potravin Evropské unie i larvy potemníka moučného, konkrétně prášek z jeho larev ošetřený UV zářením. Prozatím má k jeho užívání povolení pouze francouzská firma Nutri’Earth, která o něj v Bruselu zažádala už před více než pěti lety.
V podobě sušených larev přitom potemníka Evropská komise dovolila používat už v roce 2021. Povolené jsou i některé úpravy cvrčka domácího, kobylky stěhovavé či potemníka stájového.
Strašení hmyzem. Podívali jsme se na jeden z nejrozšířenějších řetězáků současnosti
Všechny potraviny s těmito přísadami musí nejdřív posoudit Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Přesto z nich mají mnozí tuzemští spotřebitelé obavy. Objevují se navíc i hromadně šířené falešné zprávy a články dezinformačních webů, které si téma jedlého hmyzu velmi oblíbily. Píšou například o povinném přidávání hmyzu do jídla, toxicitě hmyzích proteinů či plánu globalistů, kde se živočišné maso stává potravinou elit.
Ke konzumaci hmyzu ale občany EU nikdo nenutí a každý si může vybrat. „Dodavatel musí vždy hmyz uvést na obalu potravin. Ve složení, společně s informací o tom, že složka může způsobit alergickou reakci. V současnosti neexistuje žádný speciální symbol, který by označoval potravinu s hmyzem. Na jeho obsah ve svých produktech ale firmy zpravidla upozorňují, protože jde o určité marketingové lákadlo,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Více bílkovin, méně emisí
Hmyz má přitom podle vědců značný potenciál. „Jeho konzumace je výhodná v nutriční hodnotě i v pozitivních ekologických aspektech. Některé druhy obsahují zajímavé množství vitaminů a minerálních látek. Chov hmyzu je navíc výhodný díky nižším emisím, nižší spotřebě vody, nižším nárokům na prostor a vysoké míře reprodukce,“ uvedla profesorka Lenka Kouřimská z České zemědělské univerzity v Praze.
Do budoucna se tak hmyz v potravinách může objevovat čím dál více. „V globálním měřítku se na trhu očekává asi 1,7násobně větší výskyt hmyzu do roku 2033. Mnohem vyšší nárůst produkce se ale předpokládá pro zvýšení trhu s hmyzem jako krmivem pro hospodářská zvířata,“ dodala Kouřimská.
Na stanovisko EFSA či na zařazení na seznam nových potravin čekají ještě některé další druhy hmyzu, například larvy mouchy bráněnky nebo larvy trubců včel.
Levný polský dovoz? Cenové rozdíly se budou tenčit
