Článek
Na úvod vám přečtu několik titulků z poslední doby:
Jaké to ve vás vyvolává pocity?
Pocity to ve mně vyvolává smíšené. Z krátkodobého pohledu jsou to zajímavé výnosy, protože ta převzetí jsou s nějakou prémií oproti aktuálnímu tržnímu ohodnocení společnosti. Investoři tím pádem dosáhli z krátkodobého pohledu zajímavých zisků.
Na druhou stranu jde o podstatné omezení možných investičních příležitostí pro domácí investory z dlouhodobého pohledu. Protože odchody z burzy zkrátka snižují počet možností, kam finanční prostředky investovat.
Objevují se názory, že v případě vytěsnění akcionářů O2 to pro ně ani z krátkodobého hlediska tak dobré nebude. Kurz akcie se po ohlášení možného vytěsnění propadl a od té doby se drží kolem 264 korun za jednu akcii.
PPF nabyla podíl přesahující 90 procent v rámci zrychleného odkupu. Velmi rychle v průběhu jednoho dne skoupila velkou část volných akcií. O zmíněné ceně 264 korun za kus, za kterou nabyli i ten podíl, bych řekl, že není úplně nefér.
Společnosti O2 vzrostl čistý zisk na 2,98 miliardy korun
Z dlouhodobého pohledu se nejedná o extrémně nízkou částku. Kurz akcie O2 postupně rostl a v tu chvíli se pohyboval v blízkosti několikaletých maxim. Nedá se tedy říct, že by tato cena firmu výrazně podhodnocovala. Měli jsme v minulosti případy, kdy ta cena byla pro minoritní akcionáře výrazně horší.
V tomto případě je hlavní ztrátou pro domácí trh, že přijde o dividendově orientovaný titul v relativně stabilním odvětví.
Investor Tomáš Hájek nicméně organizuje možnou hromadnou žalobu vytěsňovaných akcionářů. Myslíte si tedy, že to není opodstatněné?
V posledních letech v podstatě při každém vytěsňování probíhaly nějaké soudní spory. Je to dlouhodobá záležitost. Někdy minoritní akcionáři dosáhli úspěchu, někde se spory táhnou dál. Týká se to i O2, která se rozdělovala na dvě společnosti s vytěsněním akcionářů CETIN. Jak jsem ale říkal, v některých případech byla částka nabídnutá vytěsňovaným akcionářům výrazně horší než v případě O2.
To se týkalo kterých titulů?
V poslední době byla tématem textilka PFNonwovens, kde to vytěsnění přišlo v době, kdy byly trhy na nízkých úrovních a cena akcie byla snížena celkovým sentimentem na trhu. Hospodaření společnosti se přitom v té době zlepšovalo a firma rostla. V tu chvíli tak došlo k výraznému podhodnocení.
Návrat domů. Textilka Pegas Nonwovens přestěhuje sídlo z Lucemburska do Česka
V dávnější historii může jít o autobazary AAA, kde rovněž probíhaly soudní spory. I tam ten rozdíl byl poměrně výrazný.
Proč k současné vlně odchodů dochází?
Vlna odchodů souvisí na jedné straně přímo s děním v samotných firmách. Dochází k vytěsnění stávajících minoritních akcionářů, kdy se majoritní akcionář z nějakých svých vlastních důvodů rozhodne, že nechce, aby byla společnost veřejně obchodovaná.
Nebo aby zveřejňovala informace o hospodaření. Jde o akcionáře, jejichž podíl se blíží 90 procentům a následně tuto hranici cíleně překročí, aby mohli přistoupit k vytěsnění.
Druhou variantu představuje akviziční příběh. To je případ nedávné akvizice Avastu nebo Stock Spirits. Za tím stojí velké množství levných peněz v oběhu. S tím, jak po celém světě dochází ke kvantitativnímu uvolňování, je finanční trh zaplaven finančními prostředky. Velcí investoři pak hledají zajímavé příležitosti, kam tento kapitál umístit.
Výrobce alkoholu Stock kupuje investiční skupina. Akcie na pražské burze přidaly 40 procent
Akvizice může přijít ze strany finančního sektoru, ze strany investičních fondů, případně může jít o akvizici v rámci sektoru. U Stock Spirits jde o první případ, kdy firmu koupila kapitálová a investiční společnost CVC.
Stock je společnost s dobrými výsledky, kurz akcie byl dlouhodobě spíše podhodnocený, takže se jednalo o dobrou příležitost, kam umístit levné finanční prostředky. I když tedy CVC nabídla o 40 procent vyšší cenu, dostala se za dobré peníze ke kvalitní firmě s dobrým postavením na trhu a vysokou ziskovostí.
Americká společnost převezme český Avast, zaplatí 186 miliard
Avast byl potom ten druhý případ, kdy dochází ke konsolidaci v daném odvětví. I jí nahrávají levné peníze. Důležitější ale je, že velcí hráči, kteří mají nějak rozdělený trh, se konsolidují, aby mohli efektivněji fungovat.
Příběh Avastu už dlouhou dobu směřoval k tomuto rozuzlení, kdy někdo přijde a firmu pod sebe začlení. Sám jsem počítal spíše s tím, že by nějaký velký hráč jako IBM, Microsoft nebo Google chtěl bezpečnosti přidat ke svým službám. Místo toho nakonec přišlo spojení s konkurentem v této oblasti.
Když se vrátím k současné vlně odchodů: Není toho nějak moc? Bude vůbec v Praze časem do čeho investovat?
V poslední době toho je určitě moc. (smích) Uvidíme, jak to dopadne s příchody nových emisí.
Máte pocit, že už se nějaké příchody rýsují?
Na základě informací z trhu a toho, co komunikuje sama pražská burza, o některých emisích víme. Jde o dva druhy příchodů – na menší trh Start a na hlavní trh.
Manažeři, kteří se starají o úpis na trh Start, říkají, že mají pro období příštího půl roku až roku v záloze zhruba tři emise až pět emisí. Společnost Recall, výrobce a distributor mobilního příslušenství pod značkou Fixed, už záměr vstoupit na trh oficiálně komunikovala.
Zisk rakouského majitele Kooperativy za pololetí vzrostl o čtvrtinu
Tyto menší společnosti představují určité zpestření, nicméně samo o sobě to pražskou burzu nezachrání a neudrží to vysokou likviditu ze strany velkých investorů.
Trh Start podporuji a fandím mu, nicméně by to chtělo i nějaký příchod na hlavní trh. Ředitel pražské burzy pan Petr Koblic nedávno uvedl, že dvě až tři firmy o možném vstupu na hlavní trh jednají.
Které velké firmy by to mohly být?
Jednak je to Sazka. Dlouhodobě se potom mluví o části skupiny EPH a uvažuje se o internetovém obchodu Mall. Otázkou je, která z těchto firem nakonec vstoupí na nějakou zahraniční burzu a která si vybere Prahu.
A kdybyste si měl trochu zavěštit, nakolik je podle vás pravděpodobné, že se některé z těchto společností na hlavním trhu pražské burzy skutečně objeví?
Pevně věřím, že v horizontu půl roku až roku se minimálně jedna emise na hlavní trh dostane. Důležité samozřejmě je, který titul to bude, aby se skutečně ten trh oživil a povzbudil. Nejlepší by byla nějaká zavedená značka, za kterou stojí silný příběh, s nímž se drobní investoři mohou ztotožnit.
Akcionáři Monety kývli na spojení s částí PPF, pak ale neschválili navržené financování
Z menšího trhu Start je dobrým příkladem z poslední doby emise společnosti Pilulka Lékárny. Zajímavý příběh, zkušení majitelé, dobrá kombinace e-commerce a zdravotnického sektoru, to vše jsou atributy, které stály za výrazným úspěchem emise.
Velkým tématem poslední doby je inflace. Poslední data Českého statistického úřadu (ČSÚ) hovoří o meziročním růstu spotřebitelských cen o 3,4 procenta. Úrokové sazby na spořicích účtech jsou nízké, takže stále více slyšíme ze všech stran: Jestli nechcete, aby vám inflace ukrajovala z úspor investujte, nejlépe do akcií.
Na pražské burze mohu investovat v korunách, nemusím řešit kurzy k dolaru nebo euru. Vyberu si třeba O2, protože má pěknou dividendu. A hned na mě vyskočí zpráva, že se budou vytěsňovat akcionáři. Co si potom člověk má myslet? Chce investovat peníze v nějakém dlouhodobějším horizontu a odevšad ho vyhazují... Co mají lidé podle vás dělat?
Ano, inflace je vysoká a pro českého střadatele je logickým krokem investice v korunách, na domácím trhu. To, že se ten trh aktuálně zmenšuje, je v tu chvíli poněkud problematické.
Inflace se vymyká kontrole. Střadatelé hledají cesty, jak se bránit
Nicméně někomu, kdo se chce primárně chránit před inflací, na českém trhu stále zbývá dost titulů i s dividendovým zaměřením, které tomuto cíli mohou posloužit. Dají se najít minimálně tři nebo čtyři takové tituly. Pro diverzifikaci rizika to sice není příliš, ale stále je z čeho vybírat.
Pokud člověk nechce tímto způsobem vybírat, může si zvolit nějaký podílový fond. Ať už takový, který se zaměřuje na domácí trh, nebo na globální akciové trhy. U velkých podílových fondů totiž portfolio manažeři většinou zajišťují i tyto investice do koruny.
