Charita kvete nejvíc u Australanů

Studie zjišťovala celkem ve 153 zemích, což představuje 95 procent světové populace, nejen kolik peněz dají lidé na charitu, ale i kolik času si vymezí na dobrovolnické aktivity a jak aktivně pomáhají cizincům v tísni.

Studie zjišťovala celkem ve 153 zemích, což představuje 95 procent světové populace, nejen kolik peněz dají lidé na charitu, ale i kolik času si vymezí na dobrovolnické aktivity a jak aktivně pomáhají cizincům v tísni.

„Vždycky jsme se považovali za charitativní národ, nyní poprvé můžeme vidět, jak charitativní jsme v porovnání se zbytkem světa,“ uvedl Richard Harrison, ředitel pro výzkum CAF. Pokud jde o „jeho“ zemi, tedy Velkou Británii, ta skončila v celkovém hodnocení na osmé příčce. Celkem 73 procent obyvatel ostrovní země věnuje finance na charitativní účely a v minulém roce se za tímto účelem vybralo 9,9 miliardy liber.

Nejvíce procenty obyvatel, kteří dávají peníze na charitu, se může pochlubit Malta (83 procent), lidé z Turkmenistánu (61 procent) jsou nejštědřejší, pokud jde o čas na nejrůznější aktivity spojené s charitou, a největší pomoc cizincům v tísni vykazují obyvatelé Libérie (76 procent).

Protipól tvoří například Rusko, kde pouze šest procent lidí pravidelně věnuje peníze na charitativní účely, 20 procent dává svůj čas a 29 procent pomáhá cizincům v tísni. Tyto údaje řadí zemi až na 138. místo žebříčku.

Důvody pro tak nízkou charitativní činnost spočívají v ruské nepříliš vysoké životní úrovni a v obecné nespokojenosti s životními poměry v zemi. Mnoho lidí v Rusku má také podezření, že peníze skončí naprosto někde jinde, než kam by měly správně doputovat, jak připomíná tamní agentura RIA Novosti.

ČR se dělí o 81. místo společně s Koreou, Čadem, Polskem a Kamerunem. V naší zemi 31 procent lidí pravidelně přispívá na charitu, 18 procent jí věnuje nějakým způsobem svůj čas a 37 procent je nápomocno cizincům v tísni.