Článek
ČEZ podepsal smlouvu o prodeji svých bulharských aktivit Inercomu letos v únoru. Smlouva, jejíž hodnota se odhaduje na 320 miliónů eur (8,2 miliardy korun), vzbudila pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy.
Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.
Bulharský antimonopolní úřad v červencovém rozhodnutí uvedl, že transakce by mohla Inercomu pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž.
S Indy zatím nejednají
„Nedává to úplně na první pohled smysl. My jsme to takhle vyhodnotili a přijde nám, že rozhodnutí antimonopolního úřadu není podle nás opodstatněné. Proto jsme podali správní žalobu,” uvedl Novák. Inercom podle něj podal žalobu samostatně. „Žaloba není společná,” dodal.
Situaci v Bulharsku podle něj bude ČEZ dále analyzovat během podzimu. Jednání s firmou India Power, která skončila v tendru na prodej aktiv na druhém místě, se podle Novákových informací neuskutečňují. „Zatím máme Inercom, to je ten hlavní uchazeč, vítěz soutěže. V momentě, kdy by to mělo být jinak, tak se samozřejmě budeme bavit i s dalším uchazečem. Dnes je to ale opravdu předčasné,” dodal finanční ředitel ČEZ.
Probíhá arbitráž
ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné také arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky miliónů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi.
Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.
Elektřina a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první vlády nynějšího bulharského premiéra Bojka Borisova. Také plánovaný prodej aktivit společnosti ČEZ firmě Inercom vyvolal v Bulharsku protivládní protesty. Ministryně energetiky Temenužka Petkovová oznámila odchod z vlády po zprávách médií, že je napojená na vlastníky Inercomu. Její rezignace ale nakonec nebyla přijata.
