Článek
Míl však zároveň prohlásil, že není spokojen s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který fúzi schvaloval. "Je škoda, že došlo k modifikaci vládního návrhu ze strany úřadu. Pozitivní dopady pro ekonomiku nyní budou slabší." doplnil Míl.
Na základě rozhodnutí ÚOHS se ČEZ od úterý stane majitelem státních podílů v osmi distribučních firmách. Pět distributorů bude po transakci ovládat a ve třech bude mít minoritu. Podle původního vládního návrhu z loňského května měl ČEZ tyto podíly získat trvale. ÚOHS však rozhodl, že ČEZ musí jeden majoritní podíl a tři menšinové podíly prodat. Tyto podmínky podle některých odborníků vycházejí vstříc zahraničním společnostem, které mají zájem ovládnout významnou část energetického trhu v ČR. Termín prodeje podílů označil Míl za citlivou informaci a odmítl jej zveřejnit.
Akcionářům Středočeské energetické a Západočeské energetiky, kde ČEZ kupuje od státu nadpoloviční podíl, bude elektrárenská společnost muset nabídnout odkup akcií. Náklady na tento odkup vyčíslil ČEZ až na 7,5 miliardy korun v závislosti na zájmu akcionářů.
V Severočeské, Severomoravské a Východočeské energetice ČEZ od státu získá minoritní podíly a distributory ovládne až po spojení vlastních hlasovacích práv a státních balíků. Proto zde odkup nemusí nabízet. Vypořádání s ostatními vlastníky ovšem ČEZ nevyloučil. "Dobrovolná nabídka na odkup je stále jednou z variant," řekl Míl.
Míl: stát vydělá 21 miliard
ČEZ při transakci současně převede na stát 66 procent akcií České přenosové soustavy (ČEPS). Za regionální distributory zaplatí elektrárenská společnost 32 miliard korun a stát za dvoutřetinový podíl v ČEPS podle současného ocenění 15 miliard korun. K výsledné částce pro stát je ještě nutné přičíst čtyři miliardy korun, které odvede ČEZ státu na dani z příjmu. "Stát tak transakcí získá celkem 21 miliard korun," uvedl Míl.
Peníze bude převádět ČEZ postupně. Ihned po úterním vypořádání akcií by měl Fond národního majetku dostat dvě miliardy korun a další čtyři miliardy v polovině roku. Po dobu následujících třech let by měl ČEZ vždy v polovině roku zaplatit po čtyřech miliardách. Podle Míla je ČEZ ochoten jednat o urychlení plateb. Problémy s placením podle výkonného ředitele pro finance a správu ČEZ Davida Svojitky mít nebude. "Odpadly nám totiž velké investiční náklady na ekologii a jadernou elektrárnu Temelín," vysvětlil Svojitka.
Sever Čech čeká obnova zdrojů
ČEZ zahájí v příštím roce postupné kroky k obnově zdrojů v severních Čechách. V roce 2004 by se mělo rozhodnout, kde by měl být nový zdroj stavěn," uvedl Míl s tím, že by měl mít životnost minimálně 50 let. Cílem je podle Míla do roku 2010 až 2017 nahradit 60 procent současného instalovaného výkonu na severu Čech. Objem investic by měl představovat 130 až 150 miliard korun.
Alternativou prodeje ČEZ jako celku, který loni pro příliš nízkou nabídnutou cenu vláda zrušila, je podle Míla prodej části akcií elektrárenské společnosti. "Například 15procentní balík akcií ČEZ by mohl na zahraničních akciových trzích vynést deset až 15 miliard korun," vysvětlil Míl s tím, že pro elektrárenskou společnost by podle něho bylo vhodné najít silného zahraničního partnera. O privatizaci ale musí rozhodnout vláda. "Prodej je záležitostí majitele, ne vedení," poznamenal Míl. Fond národního majetku nyní drží v ČEZ 67,6 procenta akcií a i po prodeji zmíněného podílu by firmu ovládal.