Článek
ČEZ uvedl, že výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 miliónu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu 7,12 miliardy Kč). Tuzemská média dříve spekulovala, že transakce může ČEZ vynést osm až devět miliard korun.
Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje napsal, že cena obchodu je zhruba 320 miliónů eur (8,1 miliardy Kč), upozornil server E15.cz. Z toho 180 miliónů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností. Inercom podle serveru u místních médií vzbuzuje otazníky. „Je to malá lokální společnost, která provozuje tři solární parky,” řekl E15 redaktor týdeníku Kapital Nikolaj Stojanov.
ČEZ měl v zemi problémy dlouhodobě
ČEZ plánoval z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a protože se chce soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích jako jsou Německo a Francie. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Horáková ve čtvrtek uvedla, že arbitráž není prodejem dotčena a bude ze strany ČEZ dál vedena.
ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje přibližně tři milióny zákazníků, zejména v západní části země. Balík prodávaných společností čítá podle Horákové sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group.
Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie. „Vypořádání transakce ještě podléhá souhlasu bulharského antimonopolního úřadu,” dodala mluvčí.
Na transakci si stěžuje neúspěšný zájemce
Na průběh prodeje si u představenstva a dozorčí rady ČEZ tento týden dopisem stěžoval jeden z neúspěšných zájemců, energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze. Odkazuje se přitom na analýzu od poradenské společnosti BDO Advisory. Předseda představenstva Energo-Pro Jaromír Tesař mimo jiné tvrdí, že organizace prodeje neodpovídala velikosti transakce a významu aktiv.
„Nedostatečná příprava procesu prodeje vedla k časovým posunům a celkovému rozložení procesu oproti původnímu plánu jeho průběhu, a to jak z hlediska časového, tak z hlediska účelu jednotlivých fází,” uvedl Tesař. „Celkově tak proces musel být pro uchazeče z hlediska organizace nepřehledný, což mohlo snižovat jejich ochotu se na něm dále podílet a tím i pravděpodobnost získání nejlepší možné nabídky,” dodal.
Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.
