ČEZ připravuje rekordní zdražení elektřiny

Pro domácnosti činí náklady na samotnou elektřinu asi třetinu výsledné ceny, zaplatí tedy možná o zhruba osm procent více než letos. Zbývající část tvoří daně a poplatky za distribuci, přenos, systémové služby či podporu obnovitelných zdrojů.

Cena, za kterou se elektřina obchoduje, se v Česku již takřka sblížila s německou, což se původně očekávalo později. Ještě loni v létě byl rozdíl mezi cenami v Českem a Německu asi 12 eur. Vedle zvýšené nerovnováhy na trhu, ke které přispěl například velký nedostatek elektřiny na Balkáně a omezení exportu z Polska, se ceny srovnávají i díky snadnějšímu přeshraničnímu obchodování.

"Zdražování nás teď čeká rok co rok, dokud se nepostaví nové zdroje výroby elektřiny, a tím se uspokojí rostoucí poptávka. To ale většinou trvá i deset let," řekl již dříve analytik Global Brokers Tomáš Kaňka.

Ministr Říman nechtěl naznačené zdražení brát příliš vážně. "Já tuhletu zprávu odmítám, je tu energetická burza a cena se vytvoří na ní, to znamená tržními mechanismy. Je to odhad vycházející z odhadu ceny v Německu, založený na úvaze, že cena elektřiny v regionu střední Evropy se bude postupně srovnávat. Je to spekulace tohoto typu," řekl. Jak také dodal, "ČEZ nevyužil dobrou příležitost mlčet".

Zvýšení velkoobchodních cen v minulosti nakonec zasahovalo spotřebitele mírněji. Například na letošek ceny na velkoobchodním trhu stouply podle ČEZ o 19,5 procenta, ovšem cena neregulované silové elektřiny v průměru narostla o 16 procent a cena pro domácnosti v průměru o 7,9 procenta. Cena silové elektřiny tvoří zhruba polovinu výsledné ceny pro zákazníky, zbytek je regulovaná část.

Pokud jde o ceny energie pro domácnosti, patří Čechům již nyní pomyslné deváté místo mezi 29 státy Evropy. Mezi prvními deseti státy, kde rodiny vzhledem ke svým příjmům platí za elektřinu nejvíce, jsou hned čtyři nové členské země včetně Rumunska.

Za elektřinu naopak nejméně peněz vydávají řecké domácnosti, jež zaplatí v přepočtu na kupní sílu zhruba dvakrát méně než Češi. O málo více platí Finové a Francouzi, přičemž ve Francii má státní energetický gigant EDF zhruba podobné postavení jako v České republice ČEZ.

Vyšší výdaje českých domácností na elektřinu ve srovnání s ostatními státy EU však nejsou ojedinělým jevem. Za odběr elektrického proudu zaplatí ve srovnání se svými západními sousedy i české firmy. V rámci 29 států Evropy se ČR drží na nepříliš lichotivém pátém místě. První jsou tentokrát Rumuni a Slováci se propadli na třetí místo. Nejlevnější je pro firmy finská elektřina.

ČEZ loni hospodařil s čistým ziskem 28,8 miliardy korun, což bylo o 29 procent více než v roce 2005, kdy vydělal 22,3 miliardy korun. Vedení společnosti letos očekává čistý zisk 35,1 miliardy korun, což by znamenalo nárůst o 22 procent. Za hlavní příčiny zisku považuje ČEZ vyšší ceny elektřiny, nárůst prodeje, akvizice v zahraničí a úspory nákladů.

Většinovým akcionářem ČEZu je stát. V současnosti vlastní 67,6 procenta akcií.