Článek
„Jsme velmi rádi, že se nám podařilo získat souhlas Evropské komise i Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a dokončit akvizici GasNet, která nám umožní dále postoupit v transformaci ČEZ i modernizaci české energetiky,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
V teplárenství chce firma podle něj přejít z uhlí na plyn a biomasu nejpozději do roku 2030 a následně počítá i s přebudováním plynárenské infrastruktury na distribuci ekologičtěji vyráběného, takzvaného zeleného vodíku.
GasNet zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území ČR kromě Prahy a Jihočeského kraje, spravuje 65 000 kilometrů plynovodů, má více než 2,3 milionu zákazníků. Drží tak přibližně osmdesátiprocentní podíl na distribuci plynu v Česku. Ročně distribuuje 66 terawatthodin (TWh) plynu.
V provozování distribučních sítí v elektřině a plynu lze najít řadu synergií, uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. „Na ty se teď chceme zaměřit,“ dodal.
Akvizice je pro polostátní ČEZ zřejmě největší investicí letošního roku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák počátkem srpna řekl, že změny plánované v přebírané plynárenské firmě budou jen velmi marginální. Dalšími akcionáři společnosti jsou Allianz a kanadská BCI. Jednání o možném zvýšení podílu ČEZ podle Nováka nyní není na pořadu dne, podnik se chce zatím soustředit hlavně na bezproblémové začlenění firmy do své skupiny.
GasNet se loni propadl do ztráty více než 303,5 milionu korun. Předloni společnost vykázala čistý zisk víc než 1,89 miliardy korun. Meziročně zhruba o šest procent klesly v loňském roce také tržby podniku, činily 13,5 miliardy korun.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. V letošním prvním pololetí skupina vydělala 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent.
Stanjurova klička. Škrtl dividendu z ČEZ, aby obhájil mimořádnou daň
