Článek
Po celý letošní rok platí v Česku vládou nařízený cenový strop na elektřinu a plyn. Všichni odběratelé tak platí maximálně 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Vládní maxima platí bez ohledu na to, zda mají zákazníci u svých dodavatelů smlouvy s cenami nad stropem. V příštím roce už cenové stropy platit nebudou.
Od začátku ledna tak mohou zákazníci, kteří si předloni v době energetické krize zafixovali ceny energií nad úrovní vládního stropu, začít platit výrazně více. Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu by si někteří odběratelé mohli v takovém případě připlatit za energie tisíce i desetitisíce korun navíc. Většina dodavatelů se však podle jejich vyjádření snaží situaci těchto klientů řešit. Například ČEZ, innogy, E.ON a některé další firmy začaly v průběhu roku nabízet těmto klientům přechod na levnější tarify, většinou s fixací. Dosud tyto nabídky využily stovky tisíc odběratelů.
ČEZ měl na začátku roku asi 160 000 klientů, kteří si předloni zafixovali ceny nad vládním stropem. „Většina oslovených klientů svou situaci aktivně řešila a využila naši nabídku přejít na běžnou fixaci, přesto stále evidujeme přes 45 000 zákazníků, kteří nijak nereagovali. Nechceme, aby se tito zákazníci dostali po Novém roce do potíží, a tak jsme se rozhodli k mimořádnému kroku a i po Novém roce jim budeme účtovat stejnou cenu jako nyní, tedy ve výši vládních stropů,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
PŘEHLEDNĚ: Za plyn i elektřinu tisíce korun navíc
Přes 200.000 zákazníků s vysokými fixacemi oslovovalo během roku také innogy. Na nižší tarif z nich podle mluvčího Pavla Grochála přešla drtivá většina. „Nakonec jsme se rozhodli snížit ceny i neaktivním zákazníkům, právě na úroveň cenových stropů. Energetická krize vystřelila ceny energií na extrémní úrovně a aktuální klesající nákupní ceny nám umožní snížit ceny i těmto zákazníkům. Tuto pomoc vnímáme jako poslední reakci na energetickou krizi. Předpokládáme, že další pomoc státu či energetických firem v oblasti cen komodity už nebude potřeba,“ uvedl ředitel maloobchodu innogy David Konvalina.
Jednotky tisíc klientů s nadstropovými cenami měl letos také E.ON. Přibližně dvě třetiny z nich podle mluvčího Romana Špěrňáka využilo v průběhu roku možnosti přechodu na jiný fixovaný tarif. „Aktuálně tak máme zhruba 2000 klientů, kteří zůstávají z vlastního rozhodnutí na původním produktu. Naše nabídka pro ně platí stále. Pokud tito klienti budou chtít přejít bez jakýchkoliv sankcí za předčasné ukončení fixované smlouvy na podstropový produkt, mohou naši nabídku využít,“ dodal Šperňák.
Další z velkých dodavatelů Pražská energetika (PRE) podle mluvčího Karla Hanzelky nenabízela fixované produkty už od podzimu 2021.
Analytici: Většina odběratelů si za elektřinu příští rok připlatí
