Hlavní obsah

Cestovní ruch brzdí přemíra papírování

Největší bariérou pro podnikání v cestovním ruchu je současný stav zákonů a přemíra „papírování“. Podnikatelům nepomůže změna poplatků za ubytovací kapacity, kritizují špatně nastavené veřejné dotace, vyšší DPH proti konkurenčním Rakousku a Bavorsku i nedostatečnou dopravní infrastrukturu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Turisté na Pražském hradě (ilustrační foto)

Článek

Vyplývá to z nové ankety Hospodářské komory ČR (HK), kterou má Právo k dispozici. Více než 40 procent oslovených je také pro zjednodušení krátkodobých víz pro ruské občany, kteří podle statistik v Česku tráví nejdelší dovolenou.

Komora dostala odpovědi od více než stovky zejména malých firem. Až 45 procent podnikatelů nesouhlasí se záměrem sloučit poplatky za ubytovací kapacity a rekreační pobyt do jedné jednadvacetikorunové sazby. Navrhuje ho novela zákona o místních poplatcích, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s resortem financí.

Osm druhů místních poplatků

„V současnosti je osm druhů místních poplatků, za lázeňský a rekreační pobyt činí 15 korun na osobu a den. Hradí ho klienti, další poplatek je za ubytovací kapacity (ve výši maximálně šesti korun). U obou ale může obec rozhodnout, zda ho zavede,“ komentovala analytička HK Karina Kubelková.

„Oslovení podnikatelé ve sloučení nevidí ani snížení vlastní administrativy, ani snazší výběr poplatku. Úprava tak pro ně není ulehčením jejich práce a připadá jim nadbytečná,“ poznamenala. V některých obcích ale může dojít ke zdražování zejména dlouhodobějších pobytů.

To, že Airbnb nepodléhá legislativním regulacím podobným jako hoteliéři, je problém
Pavel Kotas, mluvčí portálu Hotel.cz

Podle posledního průzkumu společnosti STEN/MARK zavítalo do Česka loni rekordních 31,1 miliónu zahraničních turistů, o 11,7 procenta více než v roce 2015. V hotelech, penziónech, kempech či soukromí se ubytovalo 12,2 miliónu lidí, dalších 16,2 miliónu přijelo „na jeden den“ a zbytek Českou republiku projížděl. Nejpočetnější byli turisté z Německa, Slovenska a Rakouska. Podíl Rusů od roku 2015 klesá.

„V domácí turistice nás trápí spíše slevomaty, které suplují cestovní kanceláře. Ty se nemusí ze zákona ani insolvenčně, ani cestovně pojišťovat, protože se tváří jako zprostředkovatelé cestovních služeb,“ řekl Právu ředitel cestovní kanceláře Atis Josef Ryljak.

Slevomaty podle něj poskytují v 70 procentech umělé slevy, které ve skutečnosti nejsou slevami ze skutečných cen. I mluvčí portálu Hotel.cz Pavel Kotas poukázal na rozvíjející se postavení on-line rezervací, zejména Booking.com. „Posledních sedm let klesá počet rezervací získávaných přímo přes stránky hotelů a přes cestovní kanceláře. Nikdo nechodí z infocenter, málokdo chodí z ulice,“ uvedl.

Jak podchytit sdílené služby

Z ankety HK ČR dále vyplývá, že více než 40 procent respondentů je pro zjednodušení krátkodobých víz pro ruské občany. I kvůli tomu se budoucí jazykové požadavky budou podle oslovených více zaměřovat nejen na němčinu, ale i na ruštinu.

Součástí návrhu novely je i fenomén tzv. sdílené ekonomiky, jako jsou například Airbnb nebo Uber. Až 43 procent dotázaných ji vnímá jako něco přirozeného, měla by se ale podle nich legislativně podchytit.

„To, že Airbnb nepodléhá legislativním regulacím podobným jako hoteliéři, je problém. Spousta provozovatelů bytů nejsou podnikatelé, neplatí místní poplatky a nesplňují hygienické normy. Zvyšuje to i ceny bytů v Praze a nájmy,“ připomněl Kotas. Za nedovolené podnikání to podle ankety považuje téměř pětina podnikatelů.

Jako další problém označilo 38 procent oslovených zavedení elektronické evidence tržeb, která jim poškodila podnikání. Téměř stejný počet však nepocítil změnu. „Zkušenost s EET byla v době anketního šetření krátká, teprve dva měsíce od spuštění. Hospodářská komora říká EET ano, ale upozorňuje na administrativní dopady,“ poznamenala k tomu Kubelková.

V domácí turistice nás trápí slevomaty, které suplují cestovní kanceláře
Josef Ryljak, ředitel CK Atis

Až 25 respondentů nicméně využilo zavedení EET ke zvýšení cen. Anketa také ukázala na dlouho diskutovanou potřebu zákona o podpoře cestovního ruchu, který by definoval jeho řízení a způsob financování. Podobné normy mají například v Rakousku, Švýcarsku a na Slovensku.

Rovněž financování cestovního ruchu z krajských, státních i evropských dotací se nesetkalo u cestovních kanceláří s pochopením, dotace jsou prý pro ně málo přístupné. Většina cestovních kanceláří se nezaměřuje na export. S tím souvisí i jejich pohled na vliv ukončení kurzových intervencí na celkové prodeje. Větší vliv má podle nich bezpečnostní a hospodářská situace.

Související články

Výběr článků

Načítám