Článek
Finální příjem letošních takzvaných jednotných žádostí ukončil fond v pondělí, podalo je téměř 31 000 zemědělců, tedy skoro všichni v ČR, včetně holdingu Agrofert. Jde o tzv. nárokové dotace. Peníze pro první žádosti se začnou vyplácet letos na podzim, celková výplata potrvá zhruba do léta příštího roku.
"Prostřednictvím této univerzální žádosti zemědělec žádá na přímé platby, kompenzační platby a přechodné vnitrostátní podpory. Jsou to nárokové dotace, jichž se střet zájmů (premiéra Andreje Babiše) netýká," řekla Nováková. Potvrdila, že o dotace žádají i firmy Agrofertu.
"Tyto platby nejsou nikterak ze strany Evropské komise zpochybňované," dodala. Nepotvrdila však, že by mezi žadateli byly i firmy rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). V pátek pak upřesnila, že jeho firmy o dotace z jednotné žádosti nikdy nežádaly.
O tyto dotace podle ní žádají především ti zemědělci, kteří hospodaří na půdě. Peníze budou moct využít například na pěstování zejména obilovin a trvalých travních porostů, brambor, ovoce, zeleniny a chmele a na chov krav, ovcí nebo koz na pastvě.
Minulý týden fond pozastavil investiční dotace pro holding Agrofert poté, co české úřady obdržely druhou předběžnou auditní zprávu z Evropské komise, v níž se řešil možný střet zájmů premiéra Babiše (ANO). První audit se týkal dotací pro průmyslové podniky holdingu, druhý takzvaných nenárokových dotací pro zemědělce, za které si mohou pořídit třeba techniku. Na dotace podle unijních auditorů ztratil holding nárok v únoru 2017, kdy se zpřísnil český zákon o střetu zájmů.
Babiš převedl Agrofert před více než dvěma lety do svěřenských fondů. V reakci na návrh auditní zprávy o zemědělských dotacích uvedl, že se chová podle toho, jak mu ukládá novela o střetu zájmů, zvaná lex Babiš.
Podobně fond rozhodl u podniků rodiny ministra Tomana a dotací pro ně vyplácených po 2. srpnu 2018. Toman ale odmítl, že by se zpráva EK týkala jeho střetu zájmů. Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy. Podle ministra jsou v návrhu auditu chyby. První bilaterální jednání mezi českými úřady a DG Agri, unijního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, navrhuje Brusel na 28. ledna 2020.
SZIF ročně proplácí na dotacích kolem 40 miliard korun z Evropské unie a z národních zdrojů. Část peněz, které fond musel EU za nesprávné postupy vracet, se pohybovala v řádu promile. Ze SZIF bylo Agrofertu od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun.
Evropské dotace pocházejí z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci unijní rybářské politiky i z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Od roku 2013 řešil fond zhruba 45 auditů ke společné zemědělské politice.
