Čeští zaměstnanci patří v EU stále k těm levným

Nejvyšší hodinové náklady práce, kam se vedle mezd řadí i další personální náklady, daně a sociální odvody, měli loni podle Eurostatu v Lucembursku, 53 9 eura. Tedy necelých 1294 korun. Nejnižší pak v Bulharsku, 9,3 eura (223,30 Kč). Průměr EU byl 31,80 eura, což bylo 763,40.

V letošním prvním čtvrtletí došlo k jejich nárůstu v Česku o 5,9 procenta. „Což byl prakticky stejný přírůstek jako v závěru loňského roku. Oproti prvním třem čtvrtinám roku 2023 ovšem dynamika zmírnila,“ upozornila Karolína Zábojníková z Českého statistického úřadu v odborném časopise Statistika a my.

„Ve středoevropském prostoru rostly náklady na práci výrazněji na Slovensku i v Polsku a rovněž v Rakousku. Stejné meziroční tempo jako v Česku bylo zaznamenáno v Německu,“ dodala. Hodinové náklady práce v této zemi mimochodem loni dosahovaly 41,3 eura.

Náklady práce úzce souvisejí s tím, jaké jsou v dané zemi mzdy. „V evropském srovnání stále patříme mezi země spíš s levnou pracovní silou. Před dvanácti lety jsme v rámci EU měli desáté nejnižší pracovní náklady, loni jedenácté,“ okomentoval to hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

V čase se podle něj tyto náklady zvyšují i díky posilování koruny, poměřují se totiž v eurech. Avšak stále nedosahují ani 44 procent německé úrovně, a to po 34 letech od sametové revoluce. „Zaměstnanec v České republice je stále o více než polovinu levnější než v Německu, nemluvě o Belgii, která je z pohledu nákladů práce 2,5krát dražší, a přesto se tam pořád něco vyrábí, včetně automobilů. Nejde totiž jen o srovnání mzdových nákladů, ale i o jejich skutečném podílu na ceně výrobku,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je pozice Česka v žebříčku zemí podle nákladů práce taková, jakou si zaslouží. „V poslední době zde rostou pomaleji než v zemích jako Polsko, Maďarsko či Rumunsko, což souvisí se strukturálními problémy a ekonomickou stagnací Česka,“ dodal s tím, že zrychlení růstu nákladů práce v budoucnosti musí být spojené se vznikem nových pracovních míst s vysokou kvalifikací.

Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, náklady práce přibližně odpovídají naší produktivitě. Rozdíl mezi Českem a zbytkem EU se ovšem průběžně snižuje. Zatímco v roce 2012 odpovídaly hodinové náklady na zaměstnání Čecha zhruba 41 procentům průměrného Evropana, aktuálně se již jedná o 57 procent. „To lze pochopitelně kvitovat jako ukazatel růstu tuzemské životní úrovně, ovšem zároveň to znamená, že Česko ztrácí část své mezinárodní konkurenceschopnosti,“ řekl s tím, že tento vývoj bude pokračovat i nadále s tím, jak se úroveň české ekonomiky bude dále přibližovat k západní Evropě.

„Klíčové nyní bude, zda se podaří úměrně růstu nákladů na pracovní sílu navyšovat i naši produktivitu,“ dodal.