Čeští vinaři sklidili o 12 procent méně hroznů než loni, odhady byly horší

„Letošní výnos se doposud pohybuje na úrovni 4,5 tuny na hektar. Oproti loňskému roku jde téměř o dvanáctiprocentní pokles a v porovnání s desetiletým průměrem 5,5 tuny na hektar je to dokonce více než 18 procent,“ uvedl prezident svazu Martin Chlad.

„Zřetelně také klesá podíl modrých odrůd, kterým se paradoxně s ohledem na klimatickou proměnu začíná na vybraných polohách mimořádně dařit,“ dodal Chlad.

Největší škody na letošní produkci v Česku způsobily jarní mrazy. „Pokles produkce hroznů se projevil u většiny pěstitelů, avšak s velkými regionálními rozdíly. Je zřejmé, že moravského vína bude z ročníku 2024 málo,“ doplnil Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie.

Na některých vinařstvích v Čechách letos nesklidili vůbec. Jejich situace tak bude záviset na tom, jak velkou zásobu vína z minulých let mají ve sklepích.

Svaz vinařů upozornil, že klesá také spotřeba tichého vína. „Změny spotřebitelského chování a nižší zájem zejména u mladší generace pociťují všechny státy EU. Do nižších prodejů se u nás letos navíc výrazně promítlo také zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako firemního dárku, které vstoupilo v platnost v lednu. Pro řadu tuzemských vinařů přitom šlo o jeden z hlavních příjmů,“ konstatoval Chlad.

Vinaři mají hodně vína z minulých sezon ve skladech. „Současná generace konzumuje jiné nápoje než víno. Tento problém začal už za covidu. Vzhledem k tomu lze předpokládat, že cena vína v letošním roce příliš neporoste,“ sdělil dříve Novinkám agrární analytik Petr Havel.

V posledních dvou letech klesal prodej tichých, tedy neperlivých vín balených ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru, ve kterých se prodává drtivá většina moravských vín. Za 1. pololetí 2024 šlo o meziroční pokles o šest procent, uvedl Svaz vinařů. Průměrná konzumace vína se loni snížila o 8,4 procenta na necelých 20 litrů na osobu. Tuzemská výroba klesla zhruba o 13 procent, cena stolního vína se ale zvedla pouze o jedno procento. Česko je v produkci vína soběstačné asi jen ze třiceti procent. „Drtivá většina vín se musí dovážet, zejména z Maďarska, Itálie nebo ze Španělska,“ dodal Havel.

Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) na konci listopadu informovala, že světová produkce vína se v letošním roce patrně opět sníží a bude nejslabší od roku 1961. Podle jejího odhadu by se produkce měla pohybovat v rozmezí 227 milionů až 235 milionů hektolitrů, což bude zhruba o dvě procenta méně než loni. Hlavní příčinou je špatné počasí.

Plochy vinic se navíc zmenšují, a to i v Česku. Vinařství se kvůli měnícím se klimatickým podmínkám a levnější konkurenci v podobě dovozu stává řemeslem s nejistou budoucností.