Čeští pacienti přispívají na zdravotní péči po Dánech nejméně v Evropě

Nízkou spoluúčast měly i Island s 17,4 a Švédsko s 18,6 procenta. Na opačném pólu stály Švýcarsko se spoluúčastí 40,3 procenta, Slovensko s 30,8, Maďarsko s 30,4 a Portugalsko s 28,5 procenta. Informují o tom statistici na svém webu.

Data zahrnují 34 členských zemí OECD, tedy vedle vybraných evropských zemí také USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Koreu, Turecko, Mexiku, Chile a Izrael.

V Česku tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění v daném roce 78,2 procenta výdajů zdravotnictví. Zhruba 5,3 procenta byly výdaje státního a územních rozpočtů a 16,6 procenta soukromé výdaje.

K soukromým výdajům se řadí vedle regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky také výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. Vládní koalice se shodla na tom, že do tří let stoupne spoluúčast pacientů v Česku na 22 procent.

I přes odlišnosti ve financování zdravotnictví v jednotlivých zemích vykazují všechny evropské země OECD nadpoloviční podíl veřejných zdrojů financování, tedy veřejných rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění. S výjimkou Maďarska, Slovenska a Švýcarska přesahuje tento podíl 70 procent, nejvyšší podíl veřejných zdrojů pak měly Dánsko s 84,5 procenta, Česko s 83,4, Island s 82,6 a Švédsko s 81,4.

Ve výši podílu veřejného zdravotního pojištění vede Česko s 78,2 procenta, následováno Francií s 72,5, Slovinskem s 71,2 a Německem s 70,5 procenta. Naproti tomu v Dánsku, Finsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku je podíl veřejného zdravotního pojištění nulový nebo zanedbatelný. Zdravotnictví je tam financováno z veřejných rozpočtů.

Česko už řadu let dává kolem sedmi procent HDP na zdravotnictví, v roce 2009 to bylo 8,2 procenta, přispěl k tomu růst výdajů zdravotního pojištění i spoluúčasti, ale také absolutní pokles HDP v Česku. Podobný skok kvůli absolutnímu poklesu HDP zaznamenaly Dánsko, Německo, Nizozemsko, Slovensko a USA.

Ve výdajích na jednoho obyvatele v přepočtu kupní síly a cenové hladiny v dané zemi Česko převyšuje Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny zemí OECD. Vedle USA mají nejvyšší tyto výdaje Norsko, Švýcarsko a Nizozemsko, a to zhruba 2,5násobek výdajů Česka.