Český vývoz do Ruska teče přes Turecko či Kazachstán

Experti upozorňují, že jde pořád o obchod s Ruskem, jen přes okolní země. Moskvě se tak částečně daří obcházet mezinárodní sankce uvalené západními zeměmi kvůli její agresi na Ukrajině.

„Na první pohled je zřejmé, že Turecko a Kazachstán slouží jako tranzitní země pro šedé vývozy,“ řekl Právu místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. K tomu je podle něj ještě potřeba připočítat země, jako jsou Arménie, Ázerbájdžán, Kyrgyzská republika, Tádžikistán nebo Uzbekistán.

Největší nárůst v absolutních číslech je v případě Turecka, český export do země mezi Evropou a Asií za loňský rok překročil hodnotu 51 miliard korun. Turecko tak překonalo Rusko, kam mířilo zboží za 32 miliard. U Kazachstánu byl nárůst přes sedm miliard korun.

„Export do Ruska za loňský rok zaznamenal meziroční propad šedesát miliard korun, zatímco do výše uvedených zemí narostl o čtyřicet pět miliard oproti pětiletým průměrům. Myslím si, že závěr je jasný,“ poznamenal Daněk.

Do Kazachstánu se začala více vyvážet telekomunikační a audiovizuální zařízení, do Turecka šla pestřejší paleta zařízení, strojů nebo motorů. Nárůst hlásily i české automobilky, které přestaly vyvážet do Ruska z vlastního rozhodnutí.

Nárůst vývozů do zemí sousedících s Ruskou federací se týká rovněž zboží dvojího užití, které lze využít jak pro civilní, tak pro vojenské účely a potřebuje vývozní povolení od ministerstva průmyslu a obchodu.

Jak upozornil Deník N, policie prověřuje českou firmu Labara, která své dceřiné společnosti v Rusku přes Turecko poslala obráběcí stroje vyrobené Kovosvitem, jež mohou sloužit i pro výrobu zbraní a podléhají proto protiruským sankcím.

Stroje od firmy TOS Varnsdorf se podle listu dostaly do Ruska přes Kyrgyzstán. Tamní firma se sice písemně zavázala, že stroje budou sloužit zákazníkovi v Kyrgyzstánu a do Ruska se nedostanou, přesto se tak stalo.

Zamezit takovému obcházení dohodnutých mezinárodních pravidel lze jen těžko. Pro sousední země přísné sankce neplatí a na vývoz do Ruska dohlížejí celníci daných zemí. Vzhledem k tomu, že Moskva je pro tyto země klíčový obchodní partner, nemají kapacitu dodržování sankcí uhlídat.

Situace ale není černobílá. Ruský deník Kommersant letos na jaře komentoval případy, kdy turečtí celníci zastavili tranzit zboží pod sankcemi. Šlo o výrobky z Evropské unie, Spojených států a Kanady směřující do Ruska a Běloruska. Zboží úřady nezabavily, muselo ale hledat „jiné logistické cesty“.

Svaz průmyslu a dopravy ČR na dotaz Práva sdělil, že vítá všechny iniciativy, které posílí možnosti EU zabránit obcházení sankcí.

„Zásadní je spolupráce mezi celními a daňovými orgány, státním zastupitelstvím, zpravodajskými službami, výzkumnými ústavy a statistickými agenturami k identifikaci případů obcházení sankcí. Musíme udělat vše pro to, abychom omezili schopnost Ruska vést agresivní válku,“ prohlásil Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu.

Přes okolní země do Ruska teče zboží z mnoha dalších zemí, například z Německa. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký sankce kritizuje jako bezzubé. Podle něj by měly být tvrdší, například v podobě naprostého odstřižení ruských bank a institucí od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka míní, že se řada zemí a firem stále snaží s Ruskem obchodovat, pravděpodobně i kvůli možnosti účtovat si vyšší ceny a marže. Sankce podle něj ale přesto Moskvu bolí.

„Mezinárodní obchod se pro Rusko stal vlivem sankcí podstatně komplikovanější a jeho ekonomika tím trpí. Sankce komplikují dodávky a výrobu klíčového zboží a služeb,“ řekl Peterka. Zmínil i zhoršující se deficit ruských veřejných rozpočtů.

„Kurz rublu proti největším světovým měnám klesl i o desítky procent. Ruská centrální banka na to reagovala dramatickým zvýšením úrokových sazeb na dvouciferné hodnoty, což mimo jiné komplikuje fungování tamní ekonomiky a financování investic,“ komentoval ekonom.

„Tato situace není pro Rusko dlouhodobě udržitelná,“ uzavřel.