Český rébus: jak zvednout daně a zároveň přimět lidi utrácet

Pro ilustraci: znamenalo by to například zrušit pět středně velkých ministerstev, nebo snížit průměrný důchod o 3500 korun, či zvýšit sazbu DPH na 23 procent. Současně ale by úspory či zvýšení daní neměly podlomit hospodářský růst, snížit koupěschopnost obyvatel a spotřebu domácností.

Odpor proti dalšímu snižování příjmů občanů a podobě vládních reforem spojil šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku, šéfa největší odborové ústředny Jaroslava Zavadila a představitele občanských seskupení. To zejména před volbami představuje významnou politickou sílu.

České veřejné finance se v krátkém horizontu zdají být bezproblémové, v delším horizontu vzhledem ke stárnutí populace mohou mít vážný problém, varuje studie. A to i přesto, že vláda začala zavádět reformy. Ty budou muset pokračovat a být razantnější, protože jinak hrozí, že už v roce 2040 by schodek veřejných financí dosáhl úrovně 100 % hrubého domácího produktu, o deset let později by schodek již dosáhl 150 % HDP. Česko by se potom ocitlo v dnešním postavení Řecka.

Ke škrtům či ke zvýšení příjmů formou zvýšení daní by podle ekonomů měla vláda sáhnout co nejdříve. Každý rok odkladu totiž jen zvyšuje potřebu ještě větších budoucích zásahů do rozpočtových příjmů a výdajů.

Snižování schodků, snižování zadlužení a úspory však narážejí na meze únosnosti. Nejen v Česku, ale v celé Evropě. I Mezinárodní měnový fond již upozorňuje, že bezhlavé škrtání a srážení schodků za každou cenu může mít kontraproduktivní dopady na ekonomický růst.

„Domácnosti šetří, českou ekonomiku drží nad vodou export,“ upozornil profesor ekonomie Jan Švejnar. Bariérou hospodářského růstu je nedostatečná poptávka.

Další osud českého exportu závisí podle Švejnara i na tom, jak si povedou naši obchodní partneři, tedy země, kam bude směřovat náš vývoz. Zatím všechny evropské ekonomiky počítají spíše s výrazným útlumem. Za této situace by další utlumení spotřeby domácností znamenalo pokles ekonomiky. Podle Švejnara je třeba počítat i s tím, že poroste nezaměstnanost a poklesne schopnost státu vybírat daně podle rozpočtových záměrů. Výdaje na nezaměstnané se zvýší.

Nejasný je i další vývoj v Evropě. „Je potřeba podpořit růst, ale je otázka, jakým způsobem to v dnešní situaci udělat. Snižovat deficit za každou cenu nemá vždy smysl,“ dodal Švejnar.

Právě otázka možného zvýšení daní, jako zdroje vyšších příjmů do státní kasy, či naopak snížení daní, jako zdroje ekonomického oživení, představuje podle mínění řady ekonomů kardinální problém.

Pokud snížení daní nebude propojeno s celkovým evropským hospodářským oživením, žádné velké efekty nepřinese, jen zvětší díru do státní kasy. I kdyby firmy či živnostníci měli třebas i nulové daně, bude-li jim chybět odbyt, octnou se nakonec stejně v bankrotu, upozorňují ekonomičtí experti.

Všechny propočty, a to i na úrovni Evropské komise, potvrzují, že ani tempo reforem, zaváděných současnou vládou, zemi před ekonomickými problémy, jež se vyhrotí někdy v polovině tohoto století, nezabrání. Vláda si je přitom podle studie vědoma toho, že výdaje na důchody a zdravotní systém porostou. Mimo jiné to uvádí v Konvergenčním programu, který loni zaslala do Bruselu. Pokud by vysoké zadlužování státu pokračovalo v dalších desetiletích, nelze je zvládnout, upozorňují ekonomové ve své studii. Tak velký dluh podle nich již nelze ufinancovat.