Článek
"Dnešní údaje o průmyslové produkci nemají v novější české historii obdoby a svědčí o nezanedbatelné hloubce dopadů globální recese na českou ekonomiku,“ komentoval analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Nejhorší časy zažívají autovýrobci
Na propadu českého průmyslu se podílí hlavně výrobci automobilů. Statistici tak jen potvrdili, jak hluboká je krize v tomto odvětví. Podle čerstvých dat totiž výroba dopravních prostředků a zařízení klesla o 30,3 procenta.
"Dále průmyslová produkce poklesla v odvětvích výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 23,4 %) a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 9,9 %),“ uvedl úřad.
| Krize v autoprůmyslu: |
|---|
| Odvětví je těžce zasaženo po celém světě. Propad zájmu o nová auta jde ruku v ruce s masivním propouštěním a omezováním výroby. Jen v Česku by o práci během prvního pololetí mělo přijít přes třináct tisíc lidí, jak odhaduje Sdružení automobilového průmyslu. K redukci počtu zaměstnanců či přerušení výroby již musel sáhnout například lídr trhu mladoboleslavská Škoda Auto či kopřivnická Tatra, Avia a mnoho firem vyrábějící dílčí komponenty pro auta. |
Česko nyní trpí kvůli velké závislosti na exportu. „Tak silně exportně orientovaná ekonomika, jako je ta naše, se nemůže hospodářským problémům Evropy vyhnout, nicméně rychlost, s jakou k tomu dochází, bere dech,“ komentoval analytik ČSOB Petr Dufek.
Dno je snad už na dosah, pak bude lépe
Podle Mertlíka je pravděpodobné, že listopadová data mají i jedno malé pozitivum, tedy, že by zřejmě nemusely přijít další tak výrazné propady.
"Hloubka průmyslového propadu v listopadu však zároveň dává naději, že recese se blíží k svému dnu. Poklesy výroby očividně pokračovaly i v měsících následujících po loňském listopadu a lze je očekávat ještě během celého prvního čtvrtletí, ale domníváme se, že úroveň dna již není daleko,“ uzavřel analytik.
Spadla i stavební produkce
V listopadu se nedařilo ani stavební produkci. Podle statistiků poklesla meziročně o 5,6 procenta. S tím souvisí i nižší počet vydaných stavebních povolení (o 7,9 procenta), bylo jich 9 325.
Hodnota nových staveb byla 26,3 miliardy korun. "Vývoj stavební produkce i nadále ovlivňoval růst inženýrského stavitelství, ale jeho tempo ve srovnání s předchozím měsícem zpomalilo. Pokračoval pokles produkce pozemního stavitelství,“ uvedl úřad.