Češky na pracovištích drtí „skleněný strop“. Jejich postavení proti mužům se nelepší

Vyplývá to z indexu, který už třináctým rokem sestavuje na základě dat vybraných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) britský časopis The Economist.

Skleněný strop, jak svůj index nazývá, má symbolizovat překážky, jež se na pracovním trhu nedaří prorazit. Česko v něm letos zaujalo až 25. místo z hodnocených 29 zemí. Skončilo až osm příček za Slovenskem, a dokonce dvanáct za Polskem.

Vítězí Švédky, horší než Češky to mají Švýcarky, Japonky, Jihokorejky a Turkyně.

Hodnocení se zakládá na deseti ukazatelích od podílu zastoupení žen na celkové pracovní síle přes platy po placenou rodičovskou dovolenou a politickou reprezentaci.

Česko sice skončilo na stejné pozici jako loni, ale i tak je znát zhoršení, a to oproti průměru všech zemí OECD.

„Největším problémem je slaďování soukromého života s pracovním. A to tím, jak je nastavena dlouhá rodičovská dovolená a nedostatkem míst pro péči o malé děti,“ řekla Novinkám ekonomka Mariola Pytliková z Národního institutu SYRI a Centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI.

Podle ní to vyřazuje ženy z rychle se měnícího pracovního světa, když nejsou v kontaktu se svým předchozím pracovním místem. Což je jednak brzdí v kariérním růstu a také jim to omezuje zkušenosti.

„Ženy to v okamžiku, kdy se kromě jiného rychle mění technologie, vyřazuje z pracovní konkurence. V rodinách je navíc velmi zažitý model, že i když má žena vysokoškolské vzdělání a je na vyšší pozici, padá na ni větší podíl péče o děti a domácnost. Je tak méně flexibilní než muži, co se týká třeba pracovní doby,“ dodala Pytliková.

Není jediná, kdo v nedostatku kapacit ve školkách či třeba zkrácených úvazků spatřuje příčiny problému.

„Ženy si často o více peněz neumějí říct a nepříznivě v tomto směru působí i tradičně dlouhá rodičovská dovolená. Když žena na řadu let opustí pracovní svět, těžko se po takové době vrací na pozice se srovnatelným platem s muži, kteří tuto pauzu neměli,“ doplnila Andrea Linhartová ze společnosti PwC. Ta provedla vlastní porovnání zemí OECD a vyšlo jí, že je Česko v nerovnosti žen na 23. místě.

Podle dat Economistu existuje v Česku několik problémových oblastí, pokud jde o nerovné postavení žen. Jednou z nich je výdělek v průměru o 13,2 procenta, tedy zhruba o sedminu nižší než u mužů. Průměr hodnocených států činí 11,4 procenta.

Obtíže jsou i v kariérním růstu. České ženy zastávají sotva 28 procent manažerských pozic, když ještě v roce 2022 podle žebříčku působily na více než dvou pětinách takových míst. Průměr hodnocených zemí činí 34 procent.

Podprůměrné je mimo jiné i zastoupení žen v tuzemském parlamentu.

Mírně pozitivní je ale zlepšení přístupu žen do správních a dozorčích rad. Češky si drží takřka 38 procent křesel, přičemž průměr v žebříčku je 33 procent.