Hlavní obsah

Česko za pololetí vydělalo na ukrajinských uprchlících 4,4 miliardy

Příjmy státu z daní a pojištění zaplaceného uprchlíky už vysoce přesahují výdaje z rozpočtu na ně. Na ty bylo během letošního prvního pololetí potřeba 7,3 miliardy korun, avšak příjmy atakovaly 11,7 miliardy. Stát tak vydělal 4,4 miliardy Kč. Výdaje přitom klesají, kdežto příjmy rostou. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo práce a sociálních věcí.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Ukrajinci prchající 10. března 2022 před válkou přes hraniční přechod Medyka

Článek

„Uprchlíci z Ukrajiny již dávno odvádí do našeho rozpočtu mnohem více, než vydáváme na pomoc jejich krajanům. Jsou pro nás přínosem, ne zátěží,“ konstatoval úřad.

V prvním čtvrtletí podle něj činily výdaje 3,8 a příjmy 5,8 miliardy. Ve druhém pak náklady klesly na 3,5 miliardy, naopak příjmová stránka se zvýšila na 5,9 miliardy Kč.

Za celý letošní rok tak česká vstřícnost k ukrajinským uprchlíkům přinesla do státní kasy 4,4 miliardy korun.

Desetitisícové dávky nedostávají

Resort práce tak opětovně reagoval na fotografii, která se objevila na sociální síti X v polovině minulého týdne. Jakási Olha H. z Ukrajiny podle něj měla pobírat v březnu až srpnu od brněnského úřadu práce měsíční dávky mezi 36 135 a 48 335 korunami.

Uprchlíci nedostávají desetitisícové částky, reaguje ministerstvo na fotku šířící se po internetu

Ekonomika

Podle ministerstva ale dosahuje průměrná dávka na uprchlíka, který si o ni zažádá, 7336 korun, přičemž zahrnuje vedle takzvané humanitární dávky i pomoc s náklady na bydlení. Aby dosáhla výše v řádu desetitisíců, muselo by se jednat například o matku s několika dětmi.

„Například matka se dvěma dětmi staršími deseti let, která si vydělává 17 tisíc měsíčně a započitatelné náklady na bydlení má 16 tisíc, by dostala dávku ve výši 9110 korun,“ konstatoval mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Foto: Novinky

Údajná fotografie dokumentu z úřadu práce

„Dávky se většinou pohybují mnohem níže než na uvedené fotografii. Například maminka se dvěma dětmi by mohla dostat tak maximálně patnáct tisíc nebo šestnáct tisíc, ale spíše daleko méně,“ řekla také Petra Schwarz Koutská z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.

Potíže s bydlením

Podle ministerstva se konečná výše humanitární dávky odvíjí od toho, za který měsíc pobytu o ni uprchlík žádá. Po dobu 150 dní má dospělý nárok na 4860 korun a dítě na 3490 Kč. Poté se částka snižuje na 3130 Kč, pokud nejde o zranitelnou osobu.

Vyšší částku dostávají děti od 6 do 10 let věku, 4188 korun, a osoby zdravotně postižené, 7290 Kč do a 5235 Kč dítě. Do výpočtu dávky se promítají i náklady na bydlení.

Od září pak skončila možnost bezplatného nouzového ubytování třeba na ubytovnách, proto byly od srpna upraveny započitatelné náklady na bydlení. Pro zranitelné osoby je stanovena výše 6000 korun měsíčně, pro ostatní 4000 Kč měsíčně. Důvodem byla snaha o snížení nákladů.

To přitom podle konsorcia uprchlíky spíše poškodí, než aby jim to pomohlo. Dotkne se to i pětačtyřicetileté Eleny původem z Luhansku, která sem přijela po vypuknutí konfliktu i se dvěma dětmi. Ale brzy nato jí byla diagnostikována rakovina. „Nevím, jak budu žít dál,“ popsala svou situaci po změně s tím, že si i přes nemoc hledá práci.

Uprchlíci z Ukrajiny přitom podle konsorcia až na výše zmíněnou humanitární dávku a pomoc s náklady na bydlení nemají nárok na další české dávky. „Cena za lůžko na levné ubytovně se přitom zpravidla pohybuje mezi 7500 a 8500 korunami na měsíc, cena za pronájem pokoje či bytu je pak ještě vyšší,“ dodalo konsorcium.

Uprchlíci mají dostat více na dávkách, ministerstvo financí a odbory jsou proti

Ekonomika

Související články

Výběr článků

Načítám