Článek
Kabinet by měl při sestavování státního rozpočtu na příští rok dodržet schválený střednědobý plán, který počítá s deficitem 225 miliard korun. Další výdajové rámce rozpočtu si vláda Petra Fialy (ODS) určila v rámci loňského konsolidačního balíčku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale přišel s návrhem, aby se tyto stropy netýkaly dodatečných armádních výdajů.
V praxi to bude znamenat, že všechny obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je minimum dohodnuté v NATO, budou z výdajových rámců státních rozpočtů v letech 2026 až 2033 vyčleněny. Bude možné je zaplatit na dluh.
Postup Stanjury, na který upozornil server Seznam Zprávy, podle zjištění Novinek a Práva schvalují nejen vládní strany, které chtějí nejpozději do roku 2030 zvednout výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP, ale také opoziční hnutí ANO.
Navržená změna podle ministerstva financí umožní vládám reagovat na geopolitickou a bezpečnostní situaci. „Konkrétně bude možné o dodatečné výdaje na obranu nad dvě procenta HDP překročit výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy,“ potvrdila Novinkám a Právu mluvčí resortu Anna Vasko. Upozornila, že překročení výdajových rámců musí posvětit Rada Evropské unie.
„Tento krok nám umožní plynule financovat strategické projekty, modernizaci armády i navýšit finance pro vnitřní bezpečnost a posílit naše závazky vůči NATO, aniž by to ohrozilo ostatní klíčové výdaje státu,“ řekla Novinkám poslankyně hnutí STAN Hana Naiclerová.
Souhlasí i ANO
Ujistila, že výdaje by přitom měly zůstat pod kontrolou, když budou nadále procházet standardním schvalovacím procesem i dohledem rozpočtového výboru Sněmovny. „Myslím si, že odpovědné investice do obrany by neměly být brzděny technikáliemi, když jde o bezpečnost nás všech,“ uzavřela Naiclerová.
Podobně to vidí místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. „Jsme dlouhodobě přesvědčeni o tom, že v případě nezbytných výdajů souvisejících například s bezpečností země by neměly být politické rozhodování a odpovědnost svazovány příliš striktními fiskálními pravidly. Pokud jde o tento konkrétní návrh, nebudeme mu stát v cestě,“ sdělila.
Mluvčí resortu Anna Vasko vysvětlila, že je pravděpodobné, že Rada Evropské unie s ohledem na aktuální geopolitickou situaci umožní členským státům výjimku z fiskálního pravidla, aby se mohly dozbrojit. „Pozměňovací návrh upravuje konkrétní provedení na úrovni Česka, jelikož fiskální pravidla za stávajících podmínek tuto výjimku neumožňují,“ dodala.
Období až do roku 2033 bylo podle ní zvoleno mimo jiné z důvodu, že „strategické obranné projekty a jejich akvizice jsou časově náročné“.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví stropy pro strukturální, tedy cyklicky očištěný schodek rozpočtu, což je zjednodušeně rozdíl mezi příjmy z daní a výdaji státu nezbytnými pro jeho normální fungování. Loni schodek činil 2,75 procenta HDP a každý rok má podle zákona o půl procentního bodu klesat.
Letos je proto návrh státního rozpočtu a fondů sestaven tak, aby strukturální schodek za celé veřejné finance dosáhl nanejvýš 2,25 procenta HDP. „V příštím roce má činit maximálně 1,75 procenta, v roce 2027 pak 1,25 procenta a od roku 2028 jedno procento HDP. Aby bylo možné pokračovat v konsolidaci veřejných financí, je dočasně umožněno nad alianční závazek dvě procenta HDP zvýšit výdajové rámce,“ shrnula Vasko.
Podle ní nehrozí, že by se Česko zadlužilo takzvaně bezhlavě. Dluhová brzda omezující výši zadlužení veřejných financí do 55 procent výkonu ekonomiky zůstane v platnosti.
Experti se shodují, že Česko je schopné zvýšit výdaje na obranu ze dvou procent HDP na tři procenta, tedy o minimálně 80 miliard ročně, jak to plánuje vládní koalice. Nabízí se zvýšení daní, třeba těch spotřebních, a seškrtání některých výdajů. Jako ospravedlnitelné kvůli posílení bezpečnosti však připouštějí i větší zadlužení.
