Článek
Zítra budou v Bruselu zasedat ministři energetiky EU a podle dobře informovaného zdroje Novinek budou tyto poplatky na pořadu jednání. Zdroj dodal, že je možné, že Německo už zítra oznámí, že od poplatku ustoupí.
Poplatek, který má sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, zavedlo Německo v době nedávné energetické krize spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem německého trhu s plynem, minulý týden oznámila, že poplatek se od července zvýší o více než třetinu, a to na 2,50 eura (zhruba 62 Kč) za megawatthodinu (MWh) z nynějších 1,86 eura. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh na klíčovém trhu v Amsterodamu se nyní pohybuje blízko 34 eur (840 Kč) za MWh.
Nový vyšší poplatek by tak k velkoobchodní ceně přidal ještě sedm procent. Dodavatelé jej promítají do ceníků některých koncových zákazníků. „Sedmdesát procent našich zákazníků má cenu zafixovanou, těch se to nedotkne. U zákazníků bez fixace ale budeme muset zvýšení poplatku promítnout, a to v horizontu jednoho až dvou měsíců. Do koncové ceny to bude mít dopad asi dvacet korun za megawatthodinu odebraného plynu,“ řekl Novinkám Martin Chalupský, mluvčí největšího dodavatele plynu v Česku, společnosti innogy. Aktuální poplatek již zákazníci bez fixace v cenách platí, částka by se měla pohybovat kolem šedesáti korun za megawatthodinu.
Čekali velký zisk, Gazprom ale skončil ve ztrátě 160 miliard korun
Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko tvrdí, že poplatek podkopává jejich energetickou bezpečnost a snahu zbavit se závislosti na ruském plynu, protože zvyšuje náklady na plyn z jiných zemí přepravovaný přes Německo, píše Reuters.
Ve společném dokumentu tyto země podle Reuters vyzývají Evropskou komisi, aby při řešení problému „proměnila slova v činy“. „Tento poplatek spolu s plánovaným ukončením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do konce letošního roku výrazně sníží bezpečnost dodávek v celé střední a východní Evropě,“ píše se v dokumentu.
Zdroje agentury Reuters už v dubnu uvedly, že EK se kvůli poplatku chystá proti Německu zahájit právní kroky. Tiskový zástupce EK se minulý týden k možným právním krokům nevyjádřil, ale uvedl, že rozhovory s Německem pokračují. „Komise přesvědčuje Německo, aby navrhlo řešení, které byl odstranilo tyto překážky a nebránilo členským státům ve snaze odejít od ruského plynu,“ dodal.
Německo: Ostatní z nás těží
Německé ministerstvo hospodářství tvrdí, že poplatek není diskriminační a že ostatní členské země EU těží z toho, že Německo rychle plní své plynové zásobníky. Komisařka EK pro energetiku Kadri Simsonová nicméně v březnu prohlásila, že poplatek ohrožuje solidaritu v rámci EU a poškozuje snahy o snížení závislosti na ruském plynu.
Český ministr průmyslu Jozef Síkela začátkem března oznámil, že se Evropská komise bude zabývat požadavkem Prahy na zrušení poplatku. Zavádění jednostranných poplatků za tranzit plynu podle Síkely neodpovídá dohodám o solidaritě, v nichž bylo konstatováno, že energetická bezpečnost je společným zájmem EU a že náklady na ni si mají na svých územích nést jednotlivé státy.