Článek
ČR v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 85,9 miliardy korun a odvedla do něj 19,3 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.
Meziroční snížení čisté pozice je dáno podle MF dvěma faktory. V roce 2015 bylo čerpání výrazně navýšeno uvolněním plateb, které byly v předcházejících letech pozastaveny, a tudíž nevypláceny. Druhým vlivem pak je ukončování programového období 2007 až 2013 a s tím související přirozený menší tok peněz.
Klíčovou úlohu ve výsledné pozici ČR podle ministerstva v pololetí sehrálo čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti dobíhajícího programového období 2007 až 2013. Na politiku soudržnosti ČR celkově za první pololetí letošního roku obdržela 64,3 miliardy.
Příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 21,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb 18,2 miliardy korun.
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 448,5 miliardy korun a získala z něj 1076,3 miliardy korun. Celkově tak ČR dosud získala z EU o 627,8 miliardy korun více, než do něj odvedla.
V letech 2021-2027 příliv peněz oslabí
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2014 země, které vstoupily do EU v roce 2004 spolu s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.
V roce 2014 tak bylo největším přispěvatelem do rozpočtu EU Německo, které odvedlo o více než 15,5 miliardy eur (cca 419 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Naopak největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 13,7 miliardy eur více, než do něj odvedlo.
„V probíhajícím programovém období (2014-2020) by celková čistá pozice ČR měla dosáhnout 696 miliard korun. V dalším období, 2021 až 2027, však už příliv peněz z EU výrazně oslabí,” uvedl ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.
Jedním z důvodů podle něj bude předpokládaný pokračující hospodářský růst české ekonomiky, dalším pak odchod Británie z EU. Británie je druhým největším plátcem do unijního rozpočtu.
„Česká republika se tak může po roce 2020 stát čistým plátcem ve vztahu k rozpočtu EU. Tato skutečnost by se však neměla zásadněji promítnout do dlouhodobého výkonu české ekonomiky. Celková čistá pozice ČR za léta 2004 až 2015, 561,2 miliardy korun, představuje pouze 1,2 procenta celkového hrubého domácího produktu ČR za stejné období. Dlouhodobě tedy nelze vliv prostředků EU na výkon české ekonomiky přeceňovat,” dodal Kovanda.
Vývoj tzv. čisté pozice (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) ČR: | |
---|---|
Rok | mld. Kč |
2004 | 7,3 |
2005 | 2 |
2006 | 6,9 |
2007 | 15,2 |
2008 | 23,8 |
2009 | 42,3 |
2010 | 47,9 |
2011 | 30,8 |
2012 | 73,8 |
2013 | 84,8 |
2014 | 75,3 |
1. pololetí 2015 | 126,8 |
2015 | 151,8 |
1. pololetí 2016 | 66,6 |
Zdroj: MF |