Článek
ČR v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 32,9 miliardy korun a odvedla do něj 22,5 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Údaje ministerstvo zveřejnilo v pátek na svém webu.
Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR, která vyjadřuje, o kolik víc země z rozpočtu EU získala, než do něj odvedla, činila 16,7 miliardy korun. Za první pololetí je letos nejnižší od prvního pololetí 2012, kdy byla 6,6 miliardy korun. Naopak nejvyšší byla v prvním pololetí 2015, a to 126,8 miliardy korun.
Pokles čisté pozice ve srovnání s předchozími roky je podle ministerstva financí způsoben hlavně pomalým tempem realizace projektů spolufinancovaných z fondů politiky soudržnosti v první polovině letošního roku. „Přes tento cyklický výkyv z odhadů vyplývá, že ČR do konce tohoto roku vyčerpá přidělené prostředky politiky soudržnosti tak, aby nedošlo ke ztrátě,” uvedlo ministerstvo.
Na politiku soudržnosti ČR v pololetí získala 8,1 miliardy korun. Příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 24,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb byl 20,7 miliardy korun.
Nejvíc přispívají Němci a dostávají Poláci
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce června zaplatila do rozpočtu EU 538,3 miliardy korun a získala z něj 1,24 biliónu korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 705,8 miliardy korun víc, než do něj odvedlo.
Stejně na tom jsou podle posledních dostupných údajů Evropské komise z roku 2016 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie a Velká Británie.
V roce 2016 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 11 miliard eur (zhruba 279 miliard Kč) víc, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz loni bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o sedm miliard eur (cca 180 miliard korun) víc, než do něj odvedlo.
