Česko stárne, přibývá i invalidních důchodců. Pomoc státu ale nepostačí na všechny výdaje

Invalidních důchodců bylo podle dat České správy sociálního zabezpečení ke konci loňského roku téměř 212,5 tisíce. Podle projekce Národní rozpočtové rady jejich počet narůstá. „Maximální úrovně dosáhne v roce 2037, kdy bude o deset procent vyšší než nyní,“ uvedla rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

V souvislosti s tím bude podle expertů potřeba zvýšit počet pečujících pracovníků, ale i výdajů na péči o nemocné a staré lidi. Náklady na příspěvek na péči by tak mohly podle rady v následujících padesáti letech vzrůst téměř na trojnásobek.

Ne všechny výdaje ovšem pokryje státní sociální systém, zvláště tehdy, pokud si budou chtít potřební lidé zachovat alespoň částečně svůj životní standard. „Průměrná délka života se prodlužuje. Tento pozitivní trend však přináší i obavy. Až každý třetí z nás se totiž do svých 85 let stane závislým na péči druhých,“ řekl Michal Korejs z NN Životní pojišťovny.

V České republice podle něj aktuálně žije přes 370 tisíc lidí závislých na pomoci druhých osob a očekává se, že se tento počet bude strmě zvyšovat. „Prognózy hovoří až o dvojnásobku závislých na péči během dalších čtyřiceti let,“ upřesnil Korejs.

Lidé tak mají zhruba dvě možnosti, jak se proti tomu zajistit. Jedním z nich je vytvořit si dostatečné úspory, pokud na to mají dostatečné výdělky. Druhým je komerční pojištění. „To pokryje výpadek příjmů v případě, že lidé nejsou schopni ze zdravotních důvodů normálně fungovat v práci,“ řekl Pavel Krejčík z poradenské společnosti Partners.

Životní pojistky podle něj doplní státem vyplácené důchody a nemocenskou. „Slouží také na pokrytí jednorázových nákladů, které přicházejí v případě trvalých nebo dlouhodobých změn ze zdravotních důvodů. Například investice na úpravu bydlení na bezbariérovou variantu, pořízení zdravotních pomůcek a podobně,“ řekl.

Životní pojištění přitom v souvislosti se zajištěním na stáří řeší dvě oblasti. „První je tvorba finanční rezervy. Lidé si mohou přes životní pojištění investovat volné prostředky. Ve většině případů je však toto poplatkově dražší varianta než penzijní spoření nebo nově dlouhodobý investiční produkt (DIP), případně daňově neuznatelné investice. Ale na trhu je možné najít i nízkonákladové životní pojistky,“ upřesnil.

Podle Korejse ale investiční životní pojištění dává smysl, pokud je investiční složka rozumně nastavena a pokud je uzavřeno především s cílem zajistit se pro případ relevantních rizik. „Výskyt rizik s postupujícím věkem roste: riziko nemoci, která by znamenala dlouhodobější výpadek příjmu, nebo dokonce invaliditu, je v čase stále vyšší,“ konstatoval.

Lidé by tak při výběru vhodného investičního životního pojištění mohli zhodnotit, zda a jaká rizika kryje, ale i například výši poplatků, aby nebyly příliš vysoké a nepřevážily případné výnosy, což před časem vyústilo u některých pojišťoven ve spotřebitelské spory.

„Určitě je namístě pohlídat si poplatkové zatížení investic v rámci životního pojištění,“ upozornil Korejs s tím, že pokud náklady na investování zcela odpovídají ostatním produktům na investičním trhu, je volba takového pojištění vhodná zejména pro ty, kdo chtějí využít daňových výhod a dostát zákonným podmínkám pro soukromé životní pojištění. To se totiž bez rezervotvorné složky neobejde.

„V závislosti na zvolené strategii můžete z dlouhodobého hlediska získat velmi zajímavé zhodnocení, kdy balancované a poté hlavně dynamické strategie v dlouhodobém horizontu generují výnosy nad úrovní inflace. Je ale nutné si uvědomit, že zhodnocení investiční složky není s výjimkou garantovaných fondů předem zaručené,“ dodal pak Petr Tomeček z KB Pojišťovny.

Druhou variantou zajištění podporovanou rovněž daňovým zvýhodněním je pojištění dlouhodobé péče. To kryje případy vážné nesoběstačnosti, kdy je člověk odkázán na pomoc třetí osoby.

Díky tomuto produktu se podle Krejčíka do systému dostanou komerční peníze a lidé si budou moci zajistit buďto finanční prostředky, nebo v některých případech i přímo péči v konkrétním smluvním zařízení dané pojišťovny. „Tato druhá varianta je čisté pojištění. Ale osobně si myslím, že do budoucna to bude klíčový produkt na zajištění a financování dlouhodobé péče,“ dodal Krejčík.

Od letoška je přitom možné odečíst i pojistné za pojištění dlouhodobé péče s dlouhodobou výplatou renty. A to až do výše 48 tisíc korun. „Velkou výhodou pro zaměstnavatele je, že si příspěvky poskytované zaměstnancům na toto pojištění můžou i oni započítat do daňově uznatelných nákladů – do výše 50 tisíc korun jsou osvobozené od daně i od povinných odvodů,“ zakončil Korejs.