Článek
Konkrétně jde o Vltavský a Sálský přístav. Hamburk za ně výměnou nabízí přímo v centru zdejšího námořního přístavu kotviště Kuhwerderhafen s hloubkou 12 metrů a o rozloze 30 tisíc metrů čtverečních. Kotvit by v něm mohly nejen říční, ale i velké zaoceánské lodě.
Na otázku Práva, jestli jednání nějak pokročilo, odpověděl mluvčí ministerstva dopravy (MD) Tomáš Neřold: „Letos v červnu proběhlo jednání na úrovni náměstků MD a hamburské radnice. Vyplynula z něj společná vůle výměnu realizovat. Pro nás je důležité, že Hamburk znovu potvrdil, že touto cestou chce jít.“
Podle mluvčího se debatuje o ceně transakce, výši nájmu, který by pak Česko Hamburku platilo, i o tom, kdo zajistí potřebné stavební úpravy. Doladit se to mělo v červenci na vrcholné úrovni, tedy na schůzce ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) se Scholzem. Hamburský primátor ale schůzku kvůli blížícím se německým volbám odložil.
Sálský přístav v Hamburku, který patří České republice a který se má směnit s Německem za jiný přístav nedaleko.
„Jednání by se mělo uskutečnit do konce podzimu a posunout se dál k realizaci celé věci,“ informoval Neřold. Jak zdůraznil, Česko nadále o tuto transakci stojí a uskutečnění výměny patří mezi priority MD.
Vltavský ani Sálský přístav už nelze využívat k přímé překládce zboží z říčních na námořní lodě. Od Labe se to tedy musí vozit po kolejích. Tato překládka by výměnou přístavního území odpadla, což by konkurenceschopnost české vodní dopravy vůči silnici a železnici nesporně zvýšilo.
Hamburská radnice se podílí na developerském projektu, podle něhož by se na ostrově Kleiner Grasbrook, kde jsou zmíněná, dvě Česku pronajatá přístavní území, měly postavit nové byty, kancelářské budovy i stanice metra.
Že je na stole konkrétní nabídka Hamburku na výměnu, oceňuje šéf Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „Je to rozhodně plus, protože do Kuhwerderhafenu se dostanou námořní lodě, zatímco k našemu dnešnímu území ne,“ řekl už dříve médiím. Současně odhadl, že k realizaci této výměny by mohlo dojít do tří až pěti let.
Pronajaté plochy už léta chátrají
Česká republika také v Hamburku od roku 1929 vlastní území o rozloze 8000 metrů čtverečních, označované jako Peutský přístav. Ten ovšem, stejně jako pronajaté plochy, už řadu let chátrá.
Podle dřívějších záměrů ministerstva dopravy si kompletní obnova českého území v Hamburku vyžádá až 150 miliónů korun. Čeká se ale na definitivní výsledek směny, aby peníze nebyly vynaloženy zbytečně. Loni tak bylo do českých přístavů v Hamburku investováno jen 4,1 miliónu korun. Především do jejich oplocení, vybavení kamerovým systémem a opravy asfaltových ploch.