Česko se už za dva roky může stát dovozcem elektřiny

Drahá povolenka by totiž znamenala odstavení více než dvou třetin kapacit uhelných elektráren, které se na výrobě elektřiny v zemi podílejí asi čtyřiceti procenty. Elektrárny by se nevyplatilo dál provozovat.

A dovážet by se muselo asi 2,5 terawatthodiny elektřiny, tedy zhruba čtyři procenta spotřeby. Ještě loni přitom Česko vyvezlo devět terawatthodin elektřiny, a bylo tak ve vývozu na čtvrtém místě v Evropě.

„Zda se bude odstavovat uhlí, je určeno cenou emisní povolenky. Agentura Bloomberg uvádí, že v příštím roce by se měla držet na úrovni kolem 80 eur (2000 Kč), a na přelomu let 2026 a 2027 očekává nárůst ceny povolenky nad 100 eur, což povede k velkému tlaku na odstavení. V roce 2026 se tak můžeme stát dovozci,“ řekl Novinkám zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Emisní povolenka, která umožňuje výrobci elektřiny vypustit do ovzduší jednu tunu CO2, se podle serveru kurzy.cz aktuálně prodává za asi 64 eur (1600 Kč). Přes sto eur stála krátkou dobu loni v únoru.

Z trhu s elektřinou by uhelné elektrárny vytlačily levnější zdroje především z okolních států, jejichž kapacita je podle studie dostatečná i na pokrytí potřeb Česka.

Naopak v teplárenství se podle Přibyly v nejbližších letech bude uhlí dále spalovat, transformace tam bude probíhat o něco pomaleji. Na dodávkách tepla se uhlí podílí asi polovinou. „Pro udržení přijatelných nákladů za dodávky tepla je proto klíčové teplárenství co nejrychleji transformovat na jiné zdroje energie,“ uvádí zmíněná studie.

Podle analytika společnosti Capitalinked Radima Dohnala by konec výroby elektřiny z uhlí byl pro Česko šokem a na Sokolovsku a Mostecku by na trh práce přišly tisíce nových nezaměstnaných s vysokým platovým očekáváním. „Makroekonomicky pozitivní by bylo, že by vznikl aspoň jeden region s nízkou mzdovou inflací,“ řekl Novinkám.

Za pozitivní dopady považuje to, že by se podpořil vznik nových zdrojů, hlavně plynových a přečerpávacích elektráren. „Výrazně by to podpořilo model pro výstavbu nových jaderných zdrojů,“ dodal.

Analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že dovoz elektřiny může být rizikem. „Rozumím argumentům, proč by to nemělo vadit, protože jsme na společném evropském trhu, takže přeshraniční přetoky jsou normou, a myslím, že za normálních okolností to může fungovat velmi dobře. Jde ale o to, jakým způsobem by systém fungoval v případě extrému,“ řekl Novinkám.

Česko by se podle něj mělo snažit, aby nutnost dovozu netrvala dlouhou dobu a nemuselo se elektřiny importovat tolik.

„V případě extrémní situace by se mohlo stát, že by zahraniční výrobci preferovali prodej na svém území, už z čistě politického hlediska. Viděli jsme energetickou krizi, kdy to sice fungovalo, ale situace nebyla tak extrémní, že by elektřiny byl nedostatek,“ doplnil.