Česko se probudilo do nového fotovoltaického jara teprve loni, říká šéf solární firmy

Ačkoliv se v posledních letech u nás fotovoltaiky instalují na střechy domů o sto šest, tak Česko stále patří v EU k těm nejhorším, co se týče podílu obnovitelných zdrojů energií na výrobě elektřiny. Jistou roli asi může hrát podnebí, ale co dělají země před námi lépe, že mají podíl OZE vyšší?

Odpověď neleží v podnebí. Nizozemí má zhruba 1 100 W instalovaného výkonu ve fotovoltaice na jednoho obyvatele, zatímco u nás máme cca 230 W. Severské Švédsko doposud instalovalo 2,6 GW, což je o kus více než v České republice. Přesto je odpověď poměrně jednoduchá: V České republice byla fotovoltaika „znovuobjevena“ v roce 2021, do té doby jsme byli ostrovem, jehož energetické politice nerozuměl nikdo v Evropské Unii, a to včetně takových zemí jako Polsko nebo Maďarsko. V uplynulé dekádě se všude instalovalo „o sto šest“. Abychom zpoždění dohnali, musela by se ještě více zjednodušit legislativa, ale především by musely slyšitelně pronášené koncepty propadnout až na úroveň místních samospráv.

Vaše firma má zkušenosti z mnoha zahraničních zemí: Nizozemsko, Německo, Rakousko, Maďarsko a další. Jak to je s tamními dotacemi, ať už pro domácnosti, nebo firmy? A jak byste je co do objemu a efektivnosti srovnal právě s těmi českými?

Situaci v oblasti dotací pro domácnosti si nedovolím komentovat, protože srovnání nemám. V průmyslových segmentech, kde se pohybujeme, je situace různá, někde existují dotované výkupní ceny, někde se výkupní ceny pouze dorovnávají do určité hranice trhu, jsou různá daňová zvýhodnění, zřídka existují i investiční dotace a leckde funguje fotovoltaika na volném trhu. Pro rozvoj odvětví je důležité zajistit účast vlastního investičního kapitálu do výstavby. Toho se dá dosáhnout jen tím, že vložený kapitál investorovi vynese minimální zisk, který je pro něj dostatečný. A taková situace nyní v Čechách v zásadě je.

Jak byste popsali vašeho běžného klienta (firmu) a jaké základní parametry musí zakázka splňovat, abyste ji přijali? Máte například pravidlo, že FVE projektujete či stavíte až od určitého výkonu?

Greenbuddies se bezvýhradně soustředí na stavby s instalovaným výkonem nad 100 kW, takže naším typickým klientem jsou výrobní, skladovací či obchodní firmy anebo investoři do pozemních elektráren. Největší elektrárna na střeše, kterou jsme postavili, má výkon 9 MW, tedy rozlohu zhruba 9 ha, největší elektrárna na zemi, kterou jsme instalovali, má výkon 138 MW a nachází se v Holandsku.

Mohl byste zmínit nějaké konkrétní příklady takových projektů v ČR?

Česká republika se pořádně probudila do nového fotovoltaického jara teprve v roce 2022 a pro nás začala práce přípravou na realizaci korunovanou získáním stavebních povolení. Opravdu velké instalace v řádu desítek MW přijdou do výstavby teprve příští rok. Přesto stojí za zmínku, že jsme již ve spolupráci se společností ČEZ Esco dokončili několik střešních instalací v řádu jednotek MW, například na Kongresovém centru v Praze nebo v mladoboleslavském závodě Škoda Auto. Rád bych také zmínil projekty pro naše zákazníky z různých odvětví průmyslu, jakými jsou mrazírny Bidfood, tiskárna Unipress nebo diskontní řetězec Penny.

Nedávno vyšlo najevo, že obyvatelé obce Josefov na Sokolovsku v referendu odmítli výstavbu větrné elektrárny. Řekl byste, že to je spíše ojedinělý případ, nebo i vaše firma někdy naráží na odpor obcí a místních při možné výstavbě FVE? Jak se to případně snažíte řešit?

Existují takové obce, které se proti výstavbě FVE vymezují. Potom se snažíme najít cesty, jak výstavbu učinit pro obce zajímavější, a většinou jsme úspěšní. Určitě by pomohlo více sladit postoje politických subjektů na centrální, regionální a místní úrovni. V solárním sektoru potřebujeme stabilitu pro investory a předvídatelné prostředí, to u nás dlouhodobě chybí.

Když říkáte, že většinou jste úspěšní, čím obce nakonec přesvědčíte? Jde jen o to, že zkrátka nabídnete více peněz, které se jim hodí do rozpočtu, nebo jsou i jiné cesty?

Pro tento účel věříme, že bude existovat institut takzvaných investorských smluv schválených státem. Již dnes na bázi individuálních smluv s obcemi hledáme vždy cesty, jak pomoci jejich rozpočtům, a rovněž se snažíme vytvořit mechanismus, jak budou moci profitovat přímo občané tím, že budou mít levnější energii.

V Německu stavíte velkou plovoucí FVE. Vidíte potenciál pro soláry na vodě i v Česku? Lidem by to nemuselo tolik vadit jako FVE na zelené louce…

Naprosto jednoznačně ten potenciál v České republice vidíme. Dokonce víme, že takové projekty už jsou v přípravě. Projekt v severním Německu vzniká v zatopené těžební jámě, takže přeměňuje brownfield na užitečné místo a vyrobenou energii využije společnost, která působí poblíž. Také tím, že se solární panely otáčejí jako slunečnice za sluncem, se vyrobí až o 25 procent více solární energie než při statické instalaci. Což je ideální scénář, jak pracovat se zelenou energií.

Můžete zmínit nějaké konkrétní projekty nebo lokace, kde by mohly FVE na vodě vzniknout?

Bohužel si nemohu dovolit jmenovat konkrétní lokality a investory. Ale obecně se dá říci, že očekávám, že vzniknou na retenčních nádržích, vodních plochách vzniklých zatopením bývalých dolů a dalších technicko-hospodářských vodních plochách.