Česko recykluje jen každou druhou plastovou lahev, ukázal experiment

Firma vhodila do žlutých kontejnerů na tříděný odpad celkem 100 lahví, které osadila čipy sledujícími jejich polohu. Po tři měsíce se jí pak dařilo sbírat data od 70 z nich.

Z experimentu vyšlo, že část lahví končí na skládkách, ačkoli to zákon zakazuje. Některé pak dokonce ve volné přírodě.

Do recyklačních center se po třech měsících dostane jen necelá pětina lahví. Dalších takřka 40 procent končí ve třídírně odpadů. Jejich další osud je tak otázkou.

I kdyby ale všechny skončily na recyklaci, znamená to, že Česko dovede recyklovat ani ne 6 z 10 PET lahví z tříděného odpadu. Čtvrtina všech takových nádob se přitom do žlutých kontejnerů vůbec nedostane.

Ministerstvo životního prostředí použilo výsledky experimentu jako další argument pro chystané zavedení zálohového systému. Ten by měl podle úřadu třídění zefektivnit a zajistit, že se k recyklaci dostane více lahví.

„Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídicích zařízení a poté k recyklaci. Recyklát bude následně využit primárně k výrobě nových PET lahví,“ popisuje záměr ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Návrh zákona by měla během léta projednat vláda. Od ledna 2026 mají Češi začít platit čtyřkorunové vratné zálohy za plastové lahve a plechovky.

Nádoby budou vracet v síti 11 tisíc odběrných míst, vedle obchodů by to mělo být možné například na čerpacích stanicích.

Ministerstvo si slibuje, že systém zafunguje podobně jako na Slovensku. Místo současných asi 75 procent plastových lahví by jich Česko dovedlo vytřídit přes 90 procent.

Tím by splnilo požadavky evropské směrnice o jednorázových plastech. Podle ní mají členské státy EU dosáhnout této míry třídění do roku 2029.

Systém by měl provozovat jediný operátor - akciová společnost vlastněná výrobci a prodejci zálohovaných obalů. Ti by také měli nést vstupní náklady na spuštění celého systému, které mají podle odhadů činit zhruba pět miliard korun.

Návrh v uplynulých měsících kritizovaly mimo jiné Hospodářská komora nebo Svaz měst a obcí. Proti se staví také Česká asociace odpadového hospodářství.

„Ministerstvem navrhovaný systém je předražený, má duplicitní logistiku, větší uhlíkovou stopu a je zatěžující pro občana. Obcím navíc jednoznačně navýší náklady na odpadové hospodářství,“ konstatoval v tiskové zprávě Petr Havelka, výkonný ředitel asociace.

Podporu má ministerstvo naopak od Inciativy pro zálohování. Ta sdružuje výrobce nápojů, například společnosti Coca Cola, Kofola, Mattoni, Heineken nebo Plzeňský Prazdroj. Iniciativa uvedla, že bez zálohování Česko zmíněné požadavky Evropské unie nesplní.