Článek
Vyplývá to z čerstvě zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. Nejlépe si podle nich z hlediska stárnutí vede Praha, kde se průměrný věk od roku 2000 zvýšil jenom o půl roku, přičemž po většinu doby jen mírně kolísá, či dokonce klesá. Loni a předloni byl dokonce nejnižší za posledních třináct let.
„Oba regiony těží z toho, že jsou atraktivní. Je tam více pracovních příležitostí, takže se do nich stěhuje mnoho mladých lidí, kteří pak mají děti,“ řekl Novinkám demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Zaměstnance čeká více nedaněných benefitů
Například v případě hlavního města se jedná i o migranty z ciziny. Loni se v něm podíl cizinců pohyboval okolo čtvrtiny, což je bezkonkurenčně nejvíc. Ještě na konci minulého století to bylo pod pět procent.
Nejméně cizinců, přes čtyři procenta obyvatel, je v Olomouckém a Zlínském kraji.
„Od roku 2000 nejvíce zestárli obyvatelé Karlovarského kraje, jimž se zvýšil průměrný věk o 5,9 roku. Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje vzrostl o 5,7 roku,“ popsali statistici v časopise Statistika a my vývoj na opačném konci žebříčku.
Podle Fialy to jsou regiony, které jsou zejména mladými lidmi považovány za neperspektivní. „Proto se odtamtud stěhují,“ konstatoval.
| Jak stárnou Češi | ||
|---|---|---|
| Průměrný věk v roce 2000 | Průměrný věk v roce 2023 | |
| Praha | 41,2 | 41,7 |
| Středočeský kraj | 39,1 | 41,5 |
| Jihočeský kraj | 38,4 | 43,3 |
| Plzeňský kraj | 39,2 | 43,0 |
| Karlovarský kraj | 37,7 | 43,6 |
| Ústecký kraj | 37,7 | 42,9 |
| Liberecký kraj | 38,1 | 42,9 |
| Královéhradecký kraj | 39,0 | 43,7 |
| Pardubický kraj | 38,4 | 42,9 |
| Kraj Vysočina | 38,1 | 43,3 |
| Jihomoravský kraj | 39,0 | 42,7 |
| Olomoucký kraj | 38,4 | 43,5 |
| Zlínský kraj | 38,4 | 43,9 |
| Moravskoslezský kraj | 37,8 | 43,5 |
| Česká republika | 38,8 | 42,8 |
| Zdroj: Český statistický úřad | ||
Nejlépe má podle statistik do budoucna „našlápnuto“ Středočeský kraj. Na sto dětí mladších čtrnácti let zde totiž připadá jen 106,3 obyvatele věkově od 65 let výše. Naopak nejhůře na tom se 149 seniory na sto dětí je Karlovarský kraj.
Celorepublikově se i tento ukazatel zvaný index stáří výrazně zvyšuje. Loni podle něj připadalo v rámci Česka 129,5 seniora na sto dětí. Ještě na přelomu tisíciletí jich bylo jen 85,5.
Počet narozených dětí se prudce propadl
Příčinou je jednak to, že se lidé dožívají vyššího věku. Dalším, ještě důležitějším faktorem je klesající počet narozených dětí.
Ten se udává mimo jiné podle úhrnné plodnosti neboli počtu dětí na ženu mezi 15 a 49 roky věku. A ta v poslední době zaznamenala významné výkyvy. V letech 2018 až 2020 stagnovala na úrovni 1,71 dítěte na ženu, v roce 2021 pak po třech dekádách prolomila hranici 1,8 dítěte na ženu a vzrostla na 1,83.
Jenže po prudkém vzestupu následoval ještě prudší propad. Loni se snížila na 1,46 dítěte na ženu. „Počet živě narozených dětí tak po dlouhých osmnácti letech opět spadl pod stotisícovou hranici,“ dodali experti.
Odvody živnostníků opět stoupnou
