Hlavní obsah

Česko projeví zájem o půjčku od Evropské komise ve výši nejméně 68 miliard

29. 3. 2023, 18:03

Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (asi 260 miliard korun). Shodla se na tom ve středu vláda při zasedání v Jeseníku, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS)

Článek

O tom, že o výši půjčky kabinet rozhodne poté, co EK upřesní dílčí nejasnosti v podmínkách čerpání, na Twitteru informoval ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).

„Česko projeví předběžný zájem o půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost. Na tom se shodla vláda na výjezdním zasedání v Jeseníku. Připraveni jsme na všechny varianty – výši půjčky vláda definitivně rozhodne poté, co Evropská komise upřesní dílčí nejasnosti v podmínkách čerpání,“ napsal na sociální síť.

🇨🇿 projeví předběžný zájem o půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost. Na tom se dnes shodla vláda na výjezdním zasedání v Jeseníku. Připraveni jsme na všechny varianty - výši půjčky vláda definitivně rozhodne poté, co @EU_Commission upřesní dílčí nejasnosti v podmínkách čerpání.
— Mikuláš Bek (@MikulasBek) March 29, 2023

Vláda podle dřívějšího vyjádření Bekovy mluvčí Veroniky Lukášové chce peníze využít na investice především do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2. Dále by měly finance jít na energetické úspory, kupříkladu na renovace veřejných budov či na investice do energetické infrastruktury s ohledem například na posílení distribuční sítě. Velkou část by mohly tvořit investice do železniční infrastruktury.

Půjčky od EK mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. „Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky,“ řekl už dříve ČTK Bekův bývalý mluvčí Marek Zeman.

Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.

Vláda chce od Unie půjčku až 150 miliard

Ekonomika

Členské státy musejí případnou žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Kabinet tak ve středu kromě zmiňované půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost probral právě aktualizaci Národního plánu obnovy.

Změny v Národním plánu obnovy vedou podle premiéra Fialy k tomu, aby vláda dokázala peníze lépe využít a aby byl její návrh přijat v Bruselu.

Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. ČR by z něj měla ve formě grantů získat 179 miliard korun.