Článek
Komise posuzovala šest členských zemí Evropské unie, které dosud neplatí eurem, ale zavázaly se, že euro jednou zavedou. Vedle Česka je to Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Ani jedna z těchto zemí nesplňuje všechna kritéria, Polsko a Maďarsko pak ani jedno z nich.
Před vstupem do eurozóny musejí kandidátské země vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM-2, kde je nyní ze šesti hodnocených zemí jen Bulharsko.
Dánsko, které je rovněž členem EU, ale eurem neplatí, Komise nehodnotila. Země si totiž z těchto takzvaných maastrichtských kritérií vyjednala trvalou výjimku, takže euro nemusí přijmout nikdy.
Euro v Česku ještě není u ledu. Koaliční strany se o něj přou
K zavedení společné evropské měny se Česko zavázalo při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Vláda Petra Fialy (ODS), stejně jako předchozí kabinety, ale nemá přijetí eura ve svém programu. Například Slováci přitom eurem platí už patnáct let, u nás po jeho zavedení volají hlavně firmy.
Koaliční strany se nyní přou o to, zda rozhodnutí o přijetí eura opět odložit a nechat to na další vládu, která vzejde ze sněmovních voleb příští rok. Zatímco ODS a TOP 09 v podstatě jakékoliv plány na zavedení jednotné evropské měny odmítají, STAN a Piráti by rádi přišli aspoň s časovým harmonogramem přípravy vstupu do eurozóny.
Vláda v února vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do mechanismu ERM II, který je označován za čekárnu pro euro, a samotného zavedení společné evropské měny. K hodnocení připravenosti Česka na euro se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
Pavel opět tne do živého: Vyzval k přijetí eura
