Článek
Nejvíce peněz na světě z vyspělých zemí má vytisknuto eurozóna. Oběživa, vkladů na běžných účtech a ve fondech peněžního trhu, tedy těch nejlikvidnějších peněz, je zde natisknuto za 8,5 biliónu dolarů (187 biliónů korun). V Číně za 7,1 biliónu dolarů (156 biliónů korun) a v USA před šest biliónů dolarů (132 biliónů korun). K prvnímu čtvrtletí 2017 byly vytištěny ve světě ve vyspělých ekonomikách peníze odpovídající hodnotě 31,7 biliónu dolarů (698 biliónů korun).
Ačkoli v celkovém objemu tištěných peněz Česko vzhledem k velikosti ekonomiky logicky není na předních příčkách, při relativním srovnání meziročního nárůstu tištění peněz patří mezi tři nejvíce tisknoucí státy. Meziročně nejvíce vzrostlo množství likvidních peněz v oběhu u Brazílie (o 22 procent), Číny (o 12 procent) a v Česku o 10 procent. Data srovnávají první čtvrtletí letošního a loňského roku.
| Kdo nejvíc tiskne peníze | |||
|---|---|---|---|
| Země | Mld. USD | % z celku | % změna od 1Q 2016 do 1Q 2017 |
| Eurozóna | 8 132,7 | 25,6 % | 5 % |
| Čína | 7 028,5 | 22,1 % | 12 % |
| USA | 6 011,3 | 18,9 % | 3 % |
| Japonsko | 5 878,9 | 18,5 % | 9 % |
| Velká Británie | 2 112,1 | 6,7 % | -9 % |
| Švýcarsko | 924,9 | 2,9 % | 1 % |
| Kanada | 670,2 | 2,1 % | 8 % |
| Brazílie | 303,0 | 1,0 % | 22 % |
| Indie | 295,3 | 0,9 % | 8 % |
| Austrálie | 247,0 | 0,8 % | 9 % |
| Česká republika | 132,5 | 0,4 % | 10 % |
| Zdroj: FRED, centrální banky jednotlivých zemí | |||
„Malá Česká republika se tak řadí mezi světové tiskařské velikány, jako je Čína nebo Japonsko. Tento růst natisknutých peněz nastartoval bublinu na trhu nemovitostí, kde je vidět, že čím víc je peněz, tak tím víc ceny nemovitostí rostou,” uvedla ekonomka fondu Quant Kateřina Tauchmanová.
Rychlost tištění peněz souvisel s intervencemi České národní banky proti silné koruně. Od listopadu 2013 natiskla koruny a nakoupila eura za více než dva bilióny korun. Intervence ČNB ukončila letos v dubnu a nejvíce tiskla právě v měsících před jejich ukončením.
Pro analýzu fond použil americkou metodiku, která zahrnuje nejlikvidnější peníze, které lze okamžitě použít, proměnit v okamžitou spotřebu. Data sesbírali z jednotlivých centrálních bank a databáze FRED (Federal Reserve Economic Data).