Článek
Změna by se měla týkat až 370 tisíc zahraničních kamiónů, které každoročně jezdí po tuzemských zpoplatněných silnicích, informovalo v úterý ministerstvo dopravy.
„Práce na dalším rozvíjení českého mýta a jeho otevření Evropě pokračují rychle, už v září budeme připraveni jednat s jednotlivými poskytovateli evropské služby elektronického mýtného o možnosti poskytovat tuto službu na území ČR. Dopravcům se tak v příštích letech výrazně zkrátí administrace při placení mýta,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.
Experti z ŘSD a firmy Kapsch nyní musí dořešit systémové a integrační testy centrálního systému mýta. Na začátku léta budou následovat prověrky kompletního procesu platby mýta a pak už přijde pilotní provoz v podobě testování EETS na reálných mýtných transakcích pod testovacími branami.
Zpoždění kritizoval Brusel
„Podobně jsme v minulých letech upravili mýtné systémy třeba v Polsku, Rakousku či dalších zemích,“ uvedl ředitel Kapsch Karel Feix. Česko by tak mělo být na systém připravené ke konci srpna. Náklady na realizaci EETS v Česku přijdou podle podepsaného dodatku na 282 miliónů korun bez DPH.
Výběr mýtného
Urychlené zavedení evropské služby elektronického mýta vyžadovala Evropská komise, která kvůli zpoždění implementace s Českou republikou dokonce zahájila řízení pro porušení Smlouvy o fungování Evropské unie. Zavedení EETS se tak stalo nezbytnou součástí dodatků, které s Kapschem loni v létě podepsalo ministerstvo dopravy, aby zajistilo další provoz mýta po roce 2016 a mohlo vypsat otevřený tendr na mýtný systém po roce 2019. V tom by se už měly utkat různé typy technologií, tedy vedle mikrovlnné s mýtnými branami také satelitní pomocí GPS, jak funguje třeba na Slovensku.
Podobné jako s mobilem
Evropská služba elektronického mýtného má podle rozhodnutí Evropské komise doplnit národní mýtné systémy tak, aby v budoucnu každý kamión, který projíždí Evropskou unií, mohl používat jen jednu palubní jednotku (OBU), která by dokázala komunikovat s jakýmkoliv mýtným systémem, jenž se v Evropské unii používá.
Nyní tak tranzitující dopravci využívají řadu palubních jednotek podle zemí, kterými projíždějí. Situace se tak bude podobat například používání mobilního telefonu v zahraničí, kdy uživateli stačí mít jednu smlouvu s domácím operátorem a jeho hovory jsou účtovány do jednoho místa.