Článek
„Zavedení mistrovské zkoušky povzbudí mladé lidi, aby se věnovali technickým oborům a zvýší prestiž řemesel jako celku,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), jehož úřad připravil návrh zákona o mistrovské kvalifikaci.
Jenže do voleb zbývají jen měsíce, a tak je jasné, že se celé legislativní kolečko za stávající vlády už nestihne. Návrh je zatím v připomínkovém řízení, takže ho ještě neprojednal ani kabinet.
Dobrý řemeslník si klidně vydělá jako ajťák, říká ředitel SOŠ
Podle zástupců řemesel i Hospodářské komory je změna nutná. „V Česku se na řemeslné obory pohlíží jako na poslední možnost pro studenty, kteří neuspěli v jiných oblastech. Mistrovská zkouška by mohla pomoci tento stereotyp narušit tím, že vytvoří jasnou cestu k úspěchu i mimo akademické vzdělání,“ poukázal výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavel Žatečka.
A to je v situaci, kdy v Česku chybějí vyšší desetitisíce řemeslníků a další odcházejí do důchodu, potřeba.
Dva kameníci za celý ročník
O některé obory zájem stoupá, populární je například instalatér, truhlář nebo elektrikář. V jiných je ale počet kritický, zájemců zkrátka není dost. Na kamnáře se v celé republice loni začalo učit pouhých čtrnáct žáků, na sklenáře čtyři a na kameníka a slévače pouze po dvou.
Další prohlubování nedostatku řemeslníků pak předpovídá třeba analýza poradenské společnosti Boston Consulting Group. V roce 2030 by podle ní na českém trhu práce mohlo chybět až 53 tisíc řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby.
K tomu se nemusí dostávat 33 tisíc malířů a příbuzných pracovníků, 54 tisíc kuchařů a číšníků a skoro 20 tisíc techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech. Problémy s nedostatkem lidí mají i potravinářský průmysl a zemědělství.
„Přínos mistrovské zkoušky spočívá zejména ve zvýšení prestiže řemesel a jasné definici odbornosti. Má být důkazem nejen vysoké řemeslné kvality, ale i schopnosti podnikat, vést tým nebo školit nové učně. Může také pomoci odlišit zkušené profesionály na trhu práce,“ dodal Žatečka.
Titul mistra by měl sloužit i zákazníkům jako garance dobře odvedené zakázky.
Mistrovská zkouška by byla výhodou také při práci v zahraničí. Například v Německu, Rakousku či Švýcarsku mají podobné zkoušky už dlouho. V některých zemích je navíc titul mistra podmínkou pro založení živnosti.
Kdy to stihnou?
O obnovení mistrovské zkoušky usilují cechy už od 90. let. „V roce 1993 vláda návrh schválila, ale k obnovení mistrovské zkoušky z různých důvodů nedošlo,“ připomněla ředitelka Odboru vzdělávání Hospodářské komory Helena Úlovcová. O deset let později ji znovu začalo připravovat ministerstvo školství, ale znovu z ní sešlo poté, co byl tehdejší ministr Marcel Chládek (ČSSD) v roce 2015 odvolán. „Bohužel pak další vlády o řemesla nejevily přílišný zájem,“ dodal Žatečka.
Před čtyřmi lety zavedení mistrovské zkoušky schválila vláda Andreje Babiše (ANO), jenže Sněmovna ji už pak nestačila projednat. Teď se příběh opakuje.
„Současný návrh je v podstatě totožný s tím, který jsme navrhovali a předložili do Sněmovny v době vlády Andreje Babiše. Nerozumím tomu, proč tento zákon musel tři a půl roku ležet ladem, než si na něj vláda vzpomněla,“ řekl Novinkám první místopředseda ANO Karel Havlíček.
Věří ale, že se řemeslníci zákona dočkají. „Pokud se do vlády vrátíme, určitě ho dotáhneme,“ prohlásil.
Zkouška se má podle návrhu skládat ze tří částí. „V té manažerské se ověří orientace v podnikání a znalosti personálního a finančního řízení. Teoreticko-odborná zkouška k tomu ověří, zda je zájemce schopen vykonávat a řídit práci v této profesi a zpracovat v plném rozsahu zadanou zakázku. A stěžejní pak bude realizace mistrovského díla,“ sdělila Novinkám Úlovcová.
Nyní se uvažuje o zkoušce pro 48 mistrovských kvalifikací. Seznam ale bude pružný.
Náklady na složení zkoušky se odhadují na průměrných 30 tisíc korun. „Předpokládáme ale, že mnohdy bude mistrovské dílo vyhotovováno v rámci reálné zakázky, čímž by se měla cena zkoušky výrazně snížit, když mistrovské dílo zaplatí zákazník,“ podotkla mluvčí ministerstva Miluše Trefancová.
Za konání mistrovských zkoušek mají podle návrhu zákona odpovídat Hospodářská a Agrární komora, jimž se budou poplatky hradit.
Nedostatek řemeslníků a nezájem o manuální profese. Češi se raději rekvalifikují
