Článek
Návrh, který nejspíš vyvolá řadu rozporuplných reakcí, ještě budou muset schválit členské státy i Evropský parlament. Slovensko by pak podle něj místo 6,7 procenta mělo na konci příštího desetiletí mít podíl obnovitelných zdrojů na úrovni 14 procent.
"Sedmadvacítka" se loni v březnu na summitu zavázala, že se do roku 2020 zvýší podíl obnovitelných zdrojů na 20 procent a že ve stejné době budou muset všechny pohonné hmoty mít nejméně desetiprocentní podíl biopaliv. Mezi obnovitelné zdroje jsou řazeny třeba biomasa a sluneční, větrná, či vodní energie, nepatří tam naopak jaderná energie.
Poslední kompletní a prověřené údaje o obnovitelných zdrojích jsou z roku 2005, kdy jejich podíl v EU byl 8,5 procenta. K dosažení slibovaných 20 procent tak bylo třeba rozdělit 11,5 procenta. EK to udělala tak, že vzala v potaz startovací pozici států i jejich relativní bohatství, konkrétně HDP na jednoho obyvatele.
Na rozdíl od limitů na vypouštění emisí skleníkových plynů, kde některé chudší země budou moci místo snižování emisí naopak vypouštět víc proti roku 2005, v případě obnovitelných zdrojů se podíl bude muset zvýšit ve všech. Nejmenší podíl by pak měl být na Maltě (navýšení z nula na deset procent), nejvyšší ve Švédsku (z 39,8 na 49 procent).
Více emisí pro ČR, systém povolenek se změní
Evropská komise také zveřejnila návrh, že Česká republika bude moci v roce 2020 vypustit do ovzduší o devět procent více oxidu uhličitého (CO2) než v roce 2005. Týká se to však pouze emisí, jež nebudou zahrnuty v systému obchodování s povolenkami na vypouštění CO2, tedy zemědělství, dopravy, stavebnictví, služeb a dalších oborů. Ty představují zhruba pětinu celkového objemu emisí.
Celý systém obchodování se od roku 2013 změní a většina povolenek už nebude mezi podniky rozdělována zdarma, což se může odrazit v cenách pro spotřebitele. Návrh, který vyvolává odpor průmyslu i odborů, jež se bojí ztráty pracovních míst, musí ještě schválit členské státy EU a europoslanci.
Evropská unie se zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o pětinu. Česko má přitom tu "výhodu", že má nižší hrubý domácí produkt než země na západ od jeho hranic. Ty musejí na rozdíl od chudších zemí, většinou nových členských států EU, emise snižovat. Tento postup má umožnit, aby chudší země nebyly diskriminovány a přílišné snižování emisí "nezadusilo" jejich ekonomiku.
Pravidla pro přidělování emisních povolenek ovšem budou pro všechny stejná. Povolenky v současnosti dostávají jednotlivé státy, které je poté zdarma rozdělují mezi průmyslové podniky. Pro ně jedna povolenka představuje jednu tunu oxidu uhličitého, který můžou vypustit do ovzduší. Přebytek povolenek mohou prodat na aukci, nebo si tam naopak mohou chybějící povolenky dokoupit. Tento systém bude fungovat do roku 2012.
V aukčním systému se objeví aerolinky a rafinerie
V roce 2013 celý systém obchodování s povolenkami zaznamená revoluci. Zatímco v současnosti je jich v Evropské unii zdarma distribuováno zhruba 90 procent, v budoucnosti má naopak většina povolenek zamířit do aukce. Celkově se do roku 2020 objem emisí, které pokrývá aukční systém, sníží o 21 procent ve srovnání s rokem 2005.
Postup u jednotlivých sektorů ekonomiky se ovšem bude lišit. Producenti elektřiny si například budou muset koupit 100 procent emisních povolenek, přičemž energeticky náročné provozy - ocelárny, hliníkárny, cementárny - budou mít z počátku volnější režim a v roce 2013 obdrží povolenky zdarma.
Nově se v celém aukčním systému objeví aerolinky a rafinerie. Začátkem nového obchodovacího režimu si budou muset koupit zhruba pětinu povolenek, přičemž se tato úroveň bude postupně navyšovat a v roce 2020 dosáhne 100 procent.
Peníze za dražbu povolenek zamíří do státních pokladen, přičemž pětina z nich by měla být určena na boj s klimatickými změnami, především na rozvoj "zelených" technologií. Ročně by se podle odhadu Deutsche Bank takto mělo v celé Evropské unii vybrat asi 60 miliard eur, tedy více než 1,5 biliónu korun.
Náklady na nákup emisí se nejspíš odrazí v cenách elektřiny pro spotřebitele. Podle studie Evropské komise by měl růst činit 10 až 15 procent v roce 2020. "Tyto návrhy povedou k růstu cen elektřiny pro domácnosti i firmy. To jsme jasně řekli občanům," uvedl místopředseda Evropské komise Günther Verheugen, který má na starosti průmysl.
